Avatar uživatele
Damiana

Proč se musím vrátit, abych si na něco znovu vzpomněla?

V jednom pokoji na něco myslím. Dojdu do druhé místnosti a zaboha si najednou nevzpomenu, co jsem to předtím chtěla. Jenomže…pak se vrátím znovu do té první světnice… A ejhle! Vím, že jsem chtěla…třeba jít nasypat ptáčkům nebo něco méně zásadního… Máte to také?
Čím to je, že si vzpomenu tehdy, když se vrátím?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 10Pro koho je otázka zajímavá? ten který je, quentos, manon, aramah, hanulka11, barnajka, bolak, race02, ratava, anonym před 4260 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
mosoj

Neboj se, bude horší. Pak si vzpomeneš vždy když to již potřebovat nebudeš.

http://sik.vse­.cz/ss/mozek.pdf

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
iceT

Taky se musím vracet,ale většinou se mi podaří vzpomenout si hned,jakmile uvidím poslední věc,na kterou jsem se dívala,když jsem myslela na to chci než jsem to zapoměla…

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

Damiano, toto souvisí s tzv. mimosmyslovým vnímáním. Neboj, nejde o sklerozu. Jenom kvůli řadě záležitostí, na které musíš myslet a postupně je musíš řešit, některé myšlenky( úkoly) Tvoje paměť vytěsní. Pracuje totiž tak, že v okamžiku kdy na daný problém myslíš, paměť ho už bere jako vyřešený.
Funguje zde naštěstí vázanost myšlenek na vnější podněty (při myšlení je zapojeno více smyslů). Proto stačí vrátit se do prostoru (situace), u které jsi myslela na to, cos zapomněla. Ostatní smysly pomohou paměti, aby sis vybavila, nač jsi v dané chvíli myslela. Také to tak řeším. Není to už teď tak časté, jako to bývalo kolem čtyřicítky. To jsem opravdu měla daleko větší kolotoč, protože jsem byla daleko „výkonnější“. Teď už mi celková ztuhlost brání zbytečně se štvát a honit, tak nemám ani tolik problémů s pobíháním po bytě a přemýšlením, co všechno ještě potřebuji stihnout. Dnes už totiž vím naprosto bezpečně, že i zítra bude den a že tu nedodělanou práci tedy mohu klidně na zítřek nechat. To je výsada nás dříve narozených, přestává být potřeba pořád někam spěchat.

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?anonym Nahlásit

Avatar uživatele
bolak

smysly&paměť

Mně se to stává pořád a nejen to co tu popisuješ ty. Vono se říká že čich je nelepší spouštěč, ale funguje to u všech smyslů. Před lety sem slyšel v rádiu hrát jednu písničku, dneska sem ji slyšel znova a vzpoměl sem si přesně na kterým místě jsem tehdy byl, když jsem ji slyšel poprvý. A to nemám nijak zvlášť dobrou tu…no…však ty už víš…

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ratava

Jen odhad, ale třeba je to tím, že během myšlení na konkrétní věc vstřebává mozek i ostatní informace z okolí (prostředí, hlasy, ruchy, vůně…), které zaznamenává zároveň s tou myšlenkou. Vrátíte-li se na to dané místo, dokáže podvědomě vyvolat v návaznosti právě na ty ostatní informace i tu danou myšlenku…

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
quentos

bych tipoval, že se člověk tou chůzi do jiné místnosti jakýmsi způsobem uklidní, na rozpomínání je totiž hlavní podmínkou klid. Jak jinak si vysvětlit, že nejlepší „rozpomínací mistností“ je záchod?

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
venkovan

Pokud ještě nechodíš v noční košilce a pantoflích po ulici a do práce, protože jsi zapomněla, že jsi se chtěla převléknout, tak je to ještě dobrý.
Řekl bych, že jsme tací skoro všichni – pořád se vracíme a hledáme to co nám padne do oka a potom vyskočí na mysl.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
hanulka11

No víš někdy i když se vrátím si nevzpomenu a tak si říkám asi to nebylo tak důležité. Zjistím, že mi nic nechybí a vše běží jak má takže už po tom nepátrám .
Jsi na tom tedy ještě moc dobře.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
manon

Důležité je taky si vzpomenout, ve které místnosti jsi tu myšlenku ztratila a nemít moc velký dům, kdyby sis nevzpomněla, to popocházení by taky mohlo zabrat celý den :)

Jinak mám to taky a ostatní už to hezky popsali.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek