Avatar uživatele
kaculinda200

Proč se meteor, který letí atmosférou Země, rozžhavý do běla a svítí?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 0 před 3424 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
mosoj

Protože se třením o vzduch v atmosféře zahřívá.
Doplňuji:
Díky rychlosti je tepla někdy tolik, že se i vypaří.

Upravil/a: mosoj

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
anonym

tření vzduchu
Doplňuji:
(mimo zemi je vakuum)

Upravil/a: anonym

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
dnb

Tření o vzduch je velmi zjednodušeně řečeno, tato příčina není tak úplně na místě, borec s wikipedie toho asi moc nenastudoval.
Probereme si stručně naší atmosféru. Dělí se na několik částí a to na:
Troposféru – spodní vrstva, kde se odehrávají meteorologické děje u jejíž horní hranice (cca 12 km) je teplota okolo –55°C.

Stratosféru – což je vrstva, ve které díky přítomnosti ozónu, teplota opět vzrůstá a zhruba v 50 km se zastaví zhruba na 0°C. Je to poměrně důležitá část atmosféry.

Mezosféru – jakýsi střed atmosféry ve kterém klesá teplota hluboko pod bod mrazu, u horní hranice až k –85°C, v letním období.

Termosféru – zde už se dostanu k odpovědi na otázku. Je část atmosféry, ve které teplota stoupá řádově do několika stovek °C. Jakmile se meteor letící vesmírem dostane do této části atmosféry, vlivem vysoké teploty, se začne rozžhavovat (hořet) až zcela shoří. Z povrchu se pak toto hoření projevuje po určitou chvíli rychlím oranžovým šípem, který občas protne oblohu. U větších meteorů je jasnost vyšší a jev se nazývá Bolid, v některých případech pak meteor zcela neshoří a v podobě menších úlomků dopadávají k zemi, v té chvíli už ale samozřejmě nesvítí, neboť vylétnou s termosféry do nižších, chladnějších vrstev. Z opravdu výjimečně velkými meteory, jejichž průlet termosférou jde vidět i za bílého dne se setkáváme opravdu zřídka, i tak si určitě každý vzpomene na případ z loňska v Rusku. Pro připomenutí video: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=WBUj9yP3ji4
Meteor v atmosféře explodoval, neboť se poměrně velký kus dostal až do mezosféry, kde tento rozžhavený kus meteoru prudce zmrzl. To taktéž vyvolalo nejen velmi silnou zvukovou vlnu, ale i samotný kouř, což je vlastně pouze mrak zmrzlé zkondenzované páry.

Exosféru – což je poslední a nejvyšší část atmosféry, kde mizí samotné molekuly vzduchu a teplo (kinetická energie) se již nemá na čem udržovat. Zde by jsme mohly narazit na první umělé družice s polární drahou letu nebo i známou a zároveň největší umělou družici, stanici ISS.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Fyzik

Nevím, názor dnb se mi nezdá. Položte kámen o nějakém rozumném průměru (centimetry, desítky centimetrů) do horké lázně (stovky stupňů) a intenzivně míchejte. Podle mě by trvalo sakra dlouho, než by se kámen celý roztavil. A doba, za kterou proletí meteoroid atmosférou, je zlomek vteřiny.

před 3424 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
dnb

Jasně, vím na co narážíte, proto je to tření už jen takový doplněk, ale určitě ne, přímá odpověď. Kdyby ten meteor letěl stejnou rychlostí ve studeném vzduchu, určitě by nezačal hořet. Tudiž samotné tření nestačí k rozžhavení tohoto meteoru.

před 3424 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
dnb

Ještě dodám, ne není to zlomek vteřiny. Průlet meteoru atmosférou trvá mnohdy i déle, samozřejmě záleží na tom, jakou rychlostí zrovna letí a taktéž samozřejmě na tom, v jakém sklonu. Šikmo může letět atmosférou i několik desítek vteřin, avšak pouze v případě že se jedná o větší kus, neboť malé kamínky se vypařují opravdu rychle, pak se nám zdá že proletěl rychle, jenže jeho existence mohla skončit i na samém vršku termosféry.

před 3424 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek