Avatar uživatele
Zlatý

Proč se čeština a slovenština v řadě případů lišej jenom háčkem a nebo čárkou?

A u těch ostatních slov, u kterých se liší naprosto (třeba borůvka/čučorjedka), kdy a jak se stalo že se takhle odchýlily?

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Odpověď na tuto otázku je velmi složitá. Budu se snažit být stručná.

Slovenština společně s češtinou jsou západoslovanské jazyky, mají společný základ, spoustu stejných slov, ale i různých.

Slováci i Češi mají tedy stejný základ slov indoevropský, baltoslovanský, slovanský. Ale i rozdílný vzhledem k tomu, že Češi žili v blízkosti Němců, Slováci v blízkosti Maďarů v Uhrách, rozlišila se tedy slovní zásoba,. bylo třeba pojmenovávat nové skutečnosti, vznikaly proto nové pojmy domácí, ale i převzaté z jiného prostředí.

Navíc čeština jako spisovný jazyk vznikla mnohem dřív (13./ 14. st.) než slovenština. Proto se v prlběhu dlouhého vývoje systém češtiny zjednodušoval.

Ve slovenštině platí starší stav ve srovnání s češtinou z hlediska vývoje jazyka. . Spisovná slovenština vznikla (neuvádím neúspěšné pokusy, v určitém přetrvávalo uživání staroslověnštiny, bïbličtiny i češtiny) až ve 40. letech 19. st. Takže byla převzata v oblasti jazykai jako původní stav, který se shodoval s češtinou. Neměla "tolik času", aby se upravovala do jiné podoby.

Např.
Pokud jde o hláskosloví, v češtině proběhly hláskové změny, které se neobjevily ve slovenštině.
Neproběhly hláskové změny - daj/dej, pěna/pena, víra/viera, louka/múka, mäso/maso atd.

Tvarosloví - v češtině je zachovaná pestrost skloňovacích typů - zůstatek kmenového skloňování a změny hlásek. Slovenské skloňování - zakončení -m i v jiných slovesných třídách než v češtině atd.

V syntaxi - rozdílný rozkazovací způsob, shoda v množném čísle, oslovení , zápor atd.

Oba jazyky se vyvíjejí, nevím, jaké změny se objevují ve slovenštině, ale spisovná čeština psaná se sbližuje s formou mluvenou.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

neodchýlili, boli odlišné odjakživa.
české kmene tvorili Čechovia, Zličania, Dudlebovia, Sedličania, Chebania (meno sporné), Lučania, Lemúzi (Bilíňania), Děčania, Litoměřici a Pšovania.
slovenské kmene bo,li označované ako Nitrianski Slovania alebo Uhorskí Slovania (slovieni).

Od 13. storočia slovenskí mešťania dokázateľne používali v písomnej komunikácii slovenčinu, od 15. storočia, dôsledkom husitských "spanilých jázd", teda nájazdov na mestá západného Slovenska, ako aj pobytom bratríkov pod kapitanátom Jána Jiskru z Brandýsa sa na Slovensku rozširuje spisovná čeština. Množia sa listiny písané jednak česky, v mestách ale už pozmeneným jazykom - slovakizovanou češtinou
Doplňuji:
nuk nuk

neberte to ako patriotizmus, ale slovenské písomné pamiatky (v slovenčine [cyrilikou, dovtedy sa používala staroslovienska abeceda], 8. storočie, napríklad staroslovenský cirkevný spevník) sú staršie ako české (v českom jazyku, 1057 [2 vety zo zakladacej listiny litoměřické kapituly]).

i počas vlády maďarov vychádzali slovenské knihy a časopisy (dokonca i v budapešti a vo viedni).


Avatar uživatele
Stříbrný

V první řadě lze těžko říci, že by se někdy jeden jazyk od druhého odchýlil. Češi a Slováci byli vždy dva národy, které mají leccos společného a jsou si asi velmi blízké, ale kultura, zančná část historie a do jisté míry i jazyk se lišily vždy. Geografická blízkost od počátku způsobovala, že si oba jazyky jsou hodně podobné a odnepaměti ovlivňovaly jeden druhý. Čeština ale byla od počátku více pod ovlivňována němčinou a slovenština maďarštinou, jen s tím rozdílem, že čeština měla do přeci jen o pár století déle na to, rozvíjet se i jako spisovný jazyk. V době, kdy Slovensko už bylo pod nadvládou Maďarů, vznikala v češtině velmi důležitá literární díla a ještě v 17 století neměla germanizace takový silný vliv. Pak už ano.
Když v 19. století docházelo v rámci Rakousko - Uherské monarchie k národním obrozením, oba národy se snažili obnovit i své jazyky a hlavně vytvořit jejich spisovnou podobu (protože ta lidová v podstatě existovala). Čeština navázala svou podobu z doby Bible Kralické a novodobější výrazy si půjčovala hlavně z ruštiny. Slovenština, které tisíc let pod vlivem Maďarů, zničilo mnohem více, si pak leccos převzala z češtiny. Přesto ale zůstaly samostatnými jazyky.

No, a těch necelých 80 let společného státu oba jazyky také do jisté míry formovalo.


Doplňuji:
arygnok: Já spíše děkuji za doplnění.

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Zlatý

bolak

annas: a za jak dlouho odhaduješ, že už si nebudeme rozumět?

Avatar uživatele
Zlatý

annas

Nejsem dobrý prognostik. Ale generace těch, která se narodila po rozdělení Československa, bude mít určitě problémy. Už se objevují i u středoškoláků. Ale snad ne v takové míře, jak se stalo s ruštinou.

Ale teď jsem si uvědomila, že tato situace trvá i u třicátníků.. U nás ve škole učila Slovenka účetnictví. Studenti si stěžovali, že jí všechno nerozumí. To je tak 15 - 20 let.

Ale je možnost sledovat slovenské TV. Já si vybírám mezi českými i slovenskými pořady.

 

Zajímavé otázky v kategorii Věda

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Věda

Zlatý annas 2728
Zlatý quentos 1318
Zlatý mosoj 1303
Zlatý Drap 957
Zlatý hanulka11 627
Zlatý led 602
Zlatý gecco 589
Zlatý marci1 535
Zlatý arygnoc 507
Zlatý Lamalam 477

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.