Proč neumře had, který uštkne oběť na otravu jedem, když ji potom sní?

Protože je sám vůči svým jedům imunní. Na své toxiny (jedy) zkrátka nepotřebuje antidota (protilátky). Co je jedovaté pro jednoho, nemusí být jedovaté pro druhého.

Vemte si třeba příklad čokolády – člověk jí sní kolik chce, ale 100g kvalitní čokolády usmrtí cca 10 kg psa…

No, s tou vlastní odolností to až tak pravda není. Princip je jednoduchý. Aby se had otrávil vlastním jedem, musel by se mu dostat do krevního oběhu. Tím, že had sní celou myš v celku, tak se jeho jed rozpustí nejprve v krvi myši a pak v jeho žaludečních šťávách. Otázkou také zůstává, jak dlouho jed v krvi myši zůstává jedem, než se zašne rozkládat. Je tedy možné, že v době, kdy had myš jít – to je několik minut po její smrti, jed v myší krvi již nemusí být účinný.