Proč musíme umět tolik jazyků? Proč vůbec vznikly? Nebylo by lepší kdyby všichni uměli jeden jazyk?

.
Teorií o vzniku jazyků je více:

1. utopická – biblická – zásah Bohem – při budování Babylonské věže
2. genetická – jazyk přípravný biologický vývo – tzv. teorie stromu
3. přirozená – jazyk vznikl nápodobou přírodních zvuků, z lidských výkřiku, resp. pův.

zvířecích (bolesti, radosti)

Přímé doklady o vzniku jazyk atedy nejsou, jen předpklady. Některé teorie hovoří o jednom prajazyku, jiné původu jazyku z více míst a prajazyku), proto je na světě
3.500 – 7.000 jazyků. Dokonce ani jazykovědci nevědí, zda jde o jazyky či o dialekty. Nejužívanějších jazyků je asi 170.
Jeden jazyk – to je jen teorie, bylo by to určitě složité. Ani umělý jazyk esperanto neumí všichni lidé.

Stačí vám, když budete umět jeden jazyk, pokud nechcete cestovat. Jazyk je přece znakem národa. Tím by národ ztratil i svou identitu. Vzpomeňte si na historii – např. národní obrození u nás.

Další informace o pravděpodobnosti vzniku jazyků – viz odkaz.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-vznikly-jazyky

Doplňuji:
Oprava: – bilologický vývoj, výkřiků, jazyka tedy nejsou jen ..

Upravil/a: annas

Každý jazyk sa vyvíjal spolu s vývojom skupiny ľudí, ktorá ho používala. Vývoj, ako ste si určite všimli nebol všade rovnako rýchly, závisel od podmienok v danej oblasti.
Slová ktoré sa používali, záviseli i od ich potreby.
Napríklad ľudia žijúci v oblastiach „večného snehu“ nepotrebovali slová na určité farby, jednoducho preto, že ich ani poznali. naopak v oblasti rovníku zase poznali množstvo farieb, ale väčšinou nepoznali sneh – preto preň ani nemali výraz.
Množstvo výrazov bolo vytvorených umelo.

„Tolik“? Nikdo neříká, že „musíš umět hodně jazyků“. Ovšem čím víc jich umíš, tím líp pro tebe – „kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem“.

O jeden společný univerzální jazyk už tu snahy byly (esperanto apod.) – jenže opět bys musela (lecky marně) hledat někoho, kdo ho umí.

Kdysi tu jeden společný jazyk opravdu byl (indoevropština). Národy se však postupem času izolovaly, odcizovaly a rozdíly mezi řečmi se prohlubovaly a holt to dneska vypadá tak, jak to vypadá. Platí však, že např. anglicky se skutečně domluvíš prakticky všude.

Kdyby všichni lidé byli stejní, tak svět by byl nudný. A neplatí pouze o jazyku kterým mluvíme my nebo ostatní národy.
Doplňuji:
Drape, máte pravděpodobně na mysli esperanto. …
http://cs.m.wi­kipedia.org/wi­ki/Esperanto

Upravil/a: anonym

Bylo. Už i takové snahy byly. Bohužel do dnešního dne se to nikomu nepodařilo .

Jak pozoruji ve světě tak i u nás tak v poslední době se rozšiřuje díky počítačům, internetu a také díky historické imperiální rozpínavosti Velké Británie – angličtina. Vcelku se dá (kdo umí) dobře domluvit anglicky na celém světě zejména s mladší generací.

Jazyky vznikaly samovolně v různých oblastech planety díky izolaci jednotlivých skupin obyvatel. Cestování jaké je běžné dnes a hlavně rychlá komunikace nezávislá na vzdálenosti(in­ternet) samozřejmě byla tehdy naprostou utopií. Dnes i v té nejzapadlejší vísce vědí co se děje na druhém konci světa,což tehdy neexistovalo. Obyvatel také bylo mnohem méně než dnes. Je to právě pozůstatek z naší hluboké minulosti.Podle mne časem vznikne na planetě jeden či jen několik jazyků a to zcela přirozeně z praktických důvodů vlivem větší pospolitosti a rozsáhlé komunikaci lidí ze všech koutů světa.

Bylo by to lepší… Ubránila bych se špatným známkám z Něminy 🙂 Ale nastaly by hádky o to, kterým jazykem by se mluvilo…