Avatar uživatele
Pokročilý

proč má člověk potřebu hromadit věci?

mám v pokoji spoustu krámů a nedokážu je prostě jentak vyhodit, protože mi připomínají nějakou etapu mého života.. nevyhazuju školní sešity a knížky, co kdyby se ještě mohly hodit? no asi už těžko, na každý další vzdělávání akorát pořizuju nové a staré se mi tu hromadí.. někde mám dokonce věci ze základní školy, první písanky, deníčky, památníčky, dopisy.. stejně tak mě štve skříň plná oblečení, do kterýho už se nenarvu, ale prostě se mi to nechce vyhodit do popelnice..
máte to tak taky? no, dokud je prostor kam ukládat, tak se může vesele hromadit dál, snad se u mě nevyvine nějaká ta hromadící posedlost :))

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

no já to měla taky tak, ale začalo mě to tak štvát, že jsem se těch krámů začla postupně zbavovat, nejdřív jsem začla u toho oblečení - co mi bylo malý, tak jsem odvezla k popelnicím do vedlejší vesnice, ale i boty s kabelkama co jsem nenosila..pak jsem viděla jednu cikánku s jednou kabelkou na rameni a jak ji slušela docela jsem měla dobrej pocit, že neskončila v popelnici..
pak ty různý serepetičky co na nich sedá prach ty jsem nechala u nás u hospody druhý den byly pryč, když se toho nezbavíš pak už nikdy a budeš na ty krámy koukat zbytečně a další se ti budou navalovat..
mě ještě čeká úklid různých časopisů, které mám uložené na dně skříně a už vím, že se do nich nepodívám..

Doplňuji:

stejně jako RyuzakiKate mám schovaná psaníčka ze základky leta v ig.sáčku a někdy si je taky čtu i deníčky si píšu v tom jsme my holky asi některý stejný..

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Bronzový

Sešity, deníčky a psaníčka hromadím taky, je to neskutečná zábava se v tom vždycky za pár let prohrabávat a smát se tomu jako blázen, pak se člověku vybaví tolik věcí, na který by jinak zapomněl. Co se týče oblečení, toho mi líto není, buď mi prostě je, nebo není. Pokud není, dá se ještě použít jako hadr nebo ho můžu předat mamce, která je menší než já... Anebo z toho vyrobit úplně něco novýho :) Vážně nikdy nevíš, co se ti všechno ještě může hodit. To co vyhazuju, jsou akorát zbytečné kýče, na dekorace mám čuch a nehromadím nějaký hnusný porcelánový andělíčky, blýskavé křišťálky a podobně... Když už nahromaděnej bordel, tak aspoň vkusnej!


Avatar uživatele
Zlatý

Mně se to stává taky, ale jenom se špinavým nádobím.

Někde jsem slyšel že člověk hromadí proto že mu něco chybí, o něco (někoho) přišel a snaží se tu prázdnotu něčím jiným zaplnit. Obklopí se věcma (ty mu neutečou ani neumřou) a odmítá se hnout dál.

Tady máš pár zajímavejch článků.↓↓↓

>http://www.tribune.cz/…
>http://www.novinky.cz/…
>http://mladazena.maminka.cz/…

I když třeba hromadědní kočičích výkalů, jak jsem někde četl..no je fakt že ty ti nikdo z baráku neodnese, ale už je to fakt trochu moc ujetý.. (i na mě)


Avatar uživatele
Bronzový

Mám to podobně. Holt jsme členy materialní společnosti.


Avatar uživatele
Zlatý

Ne každý. To záleží na povaze.


Avatar uživatele
Zlatý

Buď je obyčejný chamtivec nebo se nemůže odpoutat od minulosti.
Podobně lidé obvykle jednají i ve vztazích. Uchovávání si psaníček, sešitů, "blbůstek" z nějaké konkrétní doby znamená, že se přes ten čas ještě v mysli člověk nepřenesl - zvlášť, když se tam stalo něco významného (ať v pozitivním nebo v negativním smyslu slova).
Sešitek z první třídy - úzkostlivě střežený - nebyla zrovna tohle doba, kdy ti bylo nejlépe? Tohle drobné memento je vynikající úniková cestička, výborná pomůcka. Ale setrvávat v minulosti by se příliš nemělo. Život se má žít, ne jen provzpomínat. Pozor - nezaměňovat ale uchovávání vzpomínek se sbíráním a hromaděním věcí v současnosti - to už je chamťounství a lakota - obvykle. Někdy ale i lítost nad hezkými věcmi, které jiný vyhodí, kutilství (To by se mohlo hodit!), sběratelství - ale to jsou výjimky (Nějakej blbec vyhodil kus kolejnice z první republiky! Tý brďo! Tu eště nemám!)
Kdo se naopak dovede zbavit zbytečných krámů úplně bez servítků a jakéhokoli citu, nemá problém se rozejít nebo projevit (hlavně prosadit!) svůj názor ve vztahu. Obvykle to ale bývá dost sobecký a nelítostný člověk.
Jsem pro zlatou střední. Nechat si vzpomínky, ale neobklopovat se nefunkčními nebo zbytečnými klumpy jako Hanzlík ve Slavnostech sněženek. :-)
Btw - Od šestnácti jsem si schovávala fotku mého učitele a asi jsem ji dost poctivě hypnotizovala, že mi přinesla štěstí v podobě mého kantorského ideálu coby manžela. :-)

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Kultura a společnost

Zlatý annas 3362
Zlatý Drap 1799
Zlatý led 1454
Zlatý hanulka11 1277
Zlatý quentos 1113
Zlatý marci1 1080
Zlatý vagra 799
Zlatý mosoj 798
Zlatý gecco 714
Zlatý iceT 653

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.