Proč lidé stále bydlí v záplavových oblastech?

Chyba se stala v minulosti -rozorání mezí, regulace řek, zavážení odlehčovacích koryt, asfaltové silnice atd.
Někdy je pravda, že lidé si postavili domy tam, kde to nebylo vhodné. Naše město patří do záplavové oblasti, nesmí se stavět domy se sklepy nebo v určitých lokalitách. Někteří neposlechli …

Kam chcete jít, když dům neprodáte a na nové bydlení nemáte? Od pojišťovny peníze nedostanete – pojišťovna u nás uzavřela pojistku proti pádu letadla, nikoliv proti vodě …

Už se to tady nedávno řešilo … je to sporné …

jsou urcite 2 hlavni duvody : 1. jsou tam doma a hlavne za 2. nemaji penize na to postavit si dum jinde

Mnoho lidí tam bydlí historicky, ale změny v krajině, i zástavby v okolí změnily odtokové poměry a tam kde dřív voda byla jen výjimečně, je to skoro na ročním pořádku.
Ale přestěhovat se není levné řešení. Nejde jen o peníze, ale i o práci, lidi ze svého okolí apod.
Oprava dejme tomu přízemí – otlučení omítky a znovu nahození si mnoho lidí dokáže udělat samo, takže to vyjde na práci, materiál a mnoho dřiny. Jenom sehnat vhodný pozemek dnes často je za víc než kolik by ti lidi dostali za vyplavovaný dům. A minimálně jednou tolik za stavbu domu nového.
Nejde jen o lidi – stejně bychom se mohli ptát, proč se opravují každý rok silnice, když je při další povodni zas voda rozebere, proč regulujeme vodoteče, když si voda zas najde svoji cestu atd.
Lepší by bylo skutečně začít dělat něco s krajinou, aby alespoň mohla více pojmou vody (zvýšit obsah humusu v půdě, obnovit část mezí které vodu svedou mimo, obnovit funkčnost nivních luk a suchých poldrů, čistotu okolo vodotečí atd.
Jenže třeba zemědělec při současných cenách za jeho výrobky má těžko navíc aby investoval dlouhodobě do půdy, lidi o pozemkových úpravách nechtějí ani slyšet a lesáci na své strouhy a vodní toky taky celkem „pečou“. Správci vodních toků raději postaví jez, než aby se postarali o čistotu břehů a okolí. Vymlouvají se často na stromy okolo břehů, ale problém není jen v tomto.