Proc hodne lidi vzpomina na svoji prvni lasku jako na svoji nejvetsi ? -iv-

Když se řekne „první láska“, vybaví se mi krásná nevinná zamilovanost, kterou jsme prožívali mnohdy již v předškolním věku. O nic nešlo, jen jsme měli někoho, na koho jsme mohli myslet a o kom mluvit.
Všechno je jednou poprvé,proto si to tak pamatujeme.

Ne hodně, ale všichni.
Protože 1. láska nám otevře srdce pro citový život v nádherné premiéře, na kterou nelze nikdy zapomenout.
Všechny další jsou už jen více nebo méně zdařilé reprízy.
(Přicházíme v tu chvíli jakoby o naše citové panenství, což se vtiskne nadosmrti, protože dojde k nevratnému zlomu.)

Lebo dovtedy nič takého veľkého a neznámeho nebolo. Bol to úžasný objav – Láska.