Považujete odpuštění za jednu z cest k míru a svobodě?

Myslel jsem si to když byl k tomu veden vírou. Nyní vím, že tato cesta vede – no částečně máte recht – více k záhubě. Jednou nás vybijí přistěhovalci/ci­zozemci. Jako kdysi jak psali ve starém zákonu; že přišli do země, kde byli obři. No a ty obry vymlátili a bylo místa a žrádla dost. A začala éra židovského lidu které bylo i cestou duchovní rozmnoženo jako je hvězd na nebi. Bylo to tak? Ještě mohu svůj omyl změnit!

Zmiňuji se jen o soukromí. Snažím se odpouštět a zapomenout na křivdy, které mně někdo způsobil. Někdy si říkám, že to asi tak mělo být. Každé ubližení ale zanechává jizvu v duši a podle kineziologie se uchovává i v „paměti těla“.

Je to ale opravdu dlouhá cesta …

Ve společnosti je to určitě mnohem těžší…