Potvrzuje se vam to i jinak , nez vzhledove , ze vase deti jsou opravdu vasimi detmi ? …P.S.

:))

jasné, své děti bych nezapřel, i kdybych chtěl.

No jsou zkrátka po taťkovi.

Pochybovat o tom,jsem už dávno vzdal.Ostatně,man­želka,mi ráda připomene,„po kom to dítě je“. 🙂

To se těžko jako zaujatému určuje. Ale už několikrát mě napadlo že snad tak blbý po nikom jiným nemohou být

V mnohém kopírují naše chyby za mlada, ale starší je vášnivá čtenářka po mně a s matkou si jsou tak podobné, že se občas hádají do krve, žádná nechce ustoupit.
Ale pozor, otázka má nepříjemný podtext, málem jsem začal pochybovat a zpytovat, jestli jsem náhodou 20 neživil 2 cizí kukaččí vejce. Příště raději opatrně s podobnými zpochybňujícími formulacemi.
Ještě, že existuje hlas krve (a DNA).

Nevím, jestli také můžu přispět … vezmu to z druhé strany =D … já a máma – kdyby jste viděli naše výjevy, které předvadíme doma, tak byste nepotřebovali jako důkaz opravdu nic =D Jeden větší blázen než druhý =D … i jsme si i trochu podobné, takže já mám jistotu, že to je opravdu moje maminka a že mě v porodnici nezaměnili =D

Když tak někdy pozoruji svoje dcery,tak si říkám,že je to hrozné dívat se jak se podobají nám rodičům, svými pohyby,mluvou a vůbec.