Avatar uživatele

Placete casto

nestydim se za plac,posledni dobou je toho k placi dost a dost.Vetsinou v bezmocnosti me to dozene k placi.A Vy?Dekuji

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Když už,tak smíchy,nebo vzteky

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Jj, a taky se za to nestydím. A ty kydy, že "[pořádní] chlapi nepláčou", ať si společnost strčí za klobouk. Proč je asi drtivá většina pacientů psychiatrie a psychologů složena právě z mužů? No nejspíš zrovna proto, že je společnost nutí pláč potlačovat. Pak to takhle dopadá. Ventilovat city musí každý, nikomu se jen tak "nerozplynou", vždycky se někde ukládají.


Avatar uživatele
Bronzový

pokud brecim, tak brecim spis ze vzteku a bezmoci, nez litosti. /asi podobne jak pisete Vy i kropitko/

myslim taky, ze plac z litosti totiz ubyva vekem, zkusenostmi a zivotnimi kotrmelci. pak uz zustava ten plac ze vzteku.


Avatar uživatele

Nemám s tím problémy.Je to přirozené.Stejně jako smích.Ne že bych štkal,prostě mi občas tečou slzy.


Avatar uživatele
Zlatý

Každá nespravedlnost a nečestnost mě vyvede z míry, takže občas se u mě objeví bez ohledu na můj věk slzy lítosti. Musím říct, že toto dědictví po rodičích se mě dost natrápilo a stále trápí.. Ale podle tvrzení lékařky jsou i slzy určitým způsobem uvolnění.
Občas pláču i od smíchu, ale zase tolik příležítostí ke smíchu nemám.


Avatar uživatele
Zlatý

Musím se přiznat že naposledy jsem plakal když mi na podzim umřela jedna andulka a za měsíc na to druhá.Měl jsem je 10 let,byly ochočené.Ještě dnes na ně myslím a je mi moc smutno.Také je mi smutno když si vzpomenu na školu,spolužáky a na bezstarostné mládí.


Avatar uživatele
Zlatý

Dříve jsem plakala častěji. V současné době se snažím více řešit.
Nejčastěji mě rozhodí nespravedlivost a ubližování dětem a zvířatům. To si připadám bezmocná.


Avatar uživatele
Bronzový

Já brečim většinou když se hádáme s partnerem a on je napitej a říká hnusný věci. To je tak jednou za měsíc.
Pak brečem když si vzpomenu na maminu jak byla ochrnutá a špatně mluvila a chtěla mi svojí špatnou řečí vysvětlit ty ženské věci a já jí vůbec neposlouchala.
Pak když si vzpomenu na psa který byl moc hodný, já ho krmila a pak ho utýrali cikáňata. Je to taky bezmoc. Že už mu nepomůžu. Byl to takoví toulaví pejsek. Hrůza ach jo.


Avatar uživatele
Pokročilý

No většinou při nějakém psychickém vypětí. Například jsem dělala diplomovou práci byla jsem pod tlakem. No a to mi pak stačila jen malá hádka nebo někdo na mě trochu přitvrdil a byl pláč.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Kultura a společnost

Zlatý annas 3358
Zlatý Drap 1793
Zlatý led 1450
Zlatý hanulka11 1277
Zlatý quentos 1114
Zlatý marci1 1076
Zlatý vagra 799
Zlatý mosoj 798
Zlatý gecco 714
Zlatý iceT 652

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.