Newíte jak vypočítat oxidy?

k3O2 je blbost, protože kyslík má v oxidech vždy oxidační číslo minus dva a ta dvojka se tzv. křížovým pravidlem pak objeví u toho sousedního prvku. Názvosloví se pak tvoří podle konkrétního prvku, který se v oxidu vyskytuje společně s kyslíkem (jinými slovy prvku, který zoxidoval) a pomocí jeho oxidačního čísla.
Tedy např. K2O: kyslík má v oxidech vždy ox. č. minus dva a má zde jen jeden atom; tudíž aby součet oxidačních čísel byl roven nule, musí draslíku (který má ox. č. jedna, protože je ve skupině 1.A, proto koncovka -NÝ) být v molekule přítomny dva atomy (dvakrát jedna je dva a u kyslíku jednou minus dva je minus dva, dohromady nula). Jednička se křížovým pravidlem přesune ke kyslíku (ale podle pravidel se jednička nikam nepíše) a dvojka k draslíku, čili „prohodí se“. Podle ox. č. draslíku – jedna – určíme koncovku a tím i název: oxid draselný.
Jiný příklad – CO: kyslík opět ox. č. minus dva, dvojka by se tedy teoreticky měla objevit u uhlíku. Jenže jelikož tam není, znamená to, že se u kyslíku objevila taky dvojka a ty dvojky se vykrátily (v souladu s chem. zákonem, že atomy se slučují v molekuly v nejmenších možných poměrech) – C2O2 se vykrátilo na CO. Dvojka signalizuje kocovku -natý, jde tedy o oxid uhelnatý.
Ještě jiný příklad – SO2: kyslík v oxidech vždy minus dva. Dvojka se u síry neobjevila, tudíž se opět musela vykrátit – a jelikož u kyslíku zbyla dvojka, musela tam být původně čtyřka (S2O4 – po vykrácení dvojkou zbude SO2). Čtyřka signalizuje koncovku -ičitý – jde tedy o oxid siřičitý.
Tohle píšu z hlavy, příkladů na názvosloví oxidů bude ještě určitě spousta po netu, kdyby to nestačilo…

Já už jsem teda chemii dlouho neměl, ale K3O2 je podle mě nesmysl.

Vysvětlil bych ti to, ale spíš to pochopíš z psaného textu než když to vyleze bolakovi z huby, takže se mrkni sem >>> http://www.zsry­novice.cz/che­mie/uvod/nzvos­lov_oxid.html

Mohla bys upřesnit co chceš u těch oxidů počítat?