Nevíte, má pojmenování amoniaku „božský“ původ?

Obě slova mají stejný původ.
Historie by měla sahat do helénistického Egypta, kdy byl v jedné egyptské oáze vybudován chrám bohu Amónovi, respektive nějaké jeho synkretické kombinaci s Diem.
Na zdech chrámu se usazovaly saze z velbloudího trusu, kterým se tam topilo a v nich byly bílé krystalky amonných solí (možná salmiaku?). Těmto krystalkům se pak začalo říkat Amónova sůl a od toho je odvozen i název čpavku-amoniaku.

Zdroj: http://science­world.cz/lingvis­tika/perlicka-amon-a-amoniak-338

má určitě ano

Pro zákulisí slova amoniak je podstatné, že v pouštních oázách bývá problém s topením. Pro nás obvyklá paliva jako dřevo či uhlí nejsou k dispozici, a tak se topí lecčím, v Amonově chrámu velbloudím trusem. V knize Slova vědy Isaak Asimov píše, že při takovém topení na stěnách a na stropě chrámu ulpívaly saze ze spalovaného velbloudího trusu, a ty obsahovaly bílé krystalky podobné krystalkům soli. Podle jména boha, jemuž byl chrám zasvěcen, se krystalkům začalo říkat Amonova sůl, tedy sal ammoniac, což se zkrátilo na amoniak, a tohle slovo se stalo oficiálním názvem látky, z níž se už od starověku získával čpavý plyn, kterému česky říkáme čpavek.

Druhdy nejvyšší egyptský bůh Amon se ale nedostal jen do odborného pojmenování čpavku. Derivátům amoniaku se říká aminy, aminové skupiny jsou součástí aminokyselin, což jsou jedny z nejdůležitějších stavebních prvků všech organismů včetně člověka. Pojmenování aminy se pak objevuje i v běžném výrazu vitamin. Takže vitaminy mají své jméno díky tomu, že v jakési africké oáze byl někdy před více než dvěma tisíci let chrám boha Amona, v němž se topilo velbloudím trusem.

Zdroj: http://www.roz­hlas.cz/regina/slo­va/_zprava/124827