Neblahé výročí … Vzpomínáte na 21. 8. 1968? Co se vám vybaví?

Dobrý den,na to se nedá nikdy zapomenout.Viděla jsem je z okna,na uplakané oči maminky taky nezapomenu.A to,co následovalo po vpádu vojsk máme všichni dodnes před očima.Dnes se nám začínají vracet.Ne v tanku,ale letadlem,jsou jich plné Vary.Poutače v jejich řeči,lázeňské domy v jejich „péči“.Nezvyknu si …

Jela jsem s rodiči vlakem ze Slovenska a v tunelu stál tank a my nemohli dojet na nádraží a nevěděli jsme co se děje, .....až později jsme to zjistili.
Doplňuji:
to ještě bývalo nádraží Praha-Bubny – vše bylo obšancované- nerada na to vzpomínám.

Upravil/a: hanulka11

Nebudem opakovať bežné bla bla. Len svoje spomienky.
Ráno, buchot pásov na vozovke, tanky s biely pásom sa šinuli po uliciach.
Neskôr, streľba nad hlavami, debata s ruskými vojakmi, hlavne diel v Petržalke namierené na Bratislavu. Zhodená cisterna aj s vyplašeným vojačikom z mostu do Dunaja.
Zasiahnuté dievča hneď vedľa mňa (nech hovoria, čo chcú, to nebola mierená guľka, boli by sme to schytali viacerí). Myslím, že sme vtedy prekonali niekoľko svetových rekordov v behu a schovávaní sa.
Vtipná spomienka:
briketa pri uchu. Bolo zakázané počúvať rádio na ulici, tak sa pri ruských vojakoch „počúvali brikety (uhlie)“.
Doplňuji:
To, čo opisuje arygnoc na Mlynských Nivách, To bolo už „briketové obdobie“, habali sa vtedy noviny a letáky. V nich boli totiž aj návody na protiokupantskú činnosť.

Upravil/a: led

Vybavím si vždy toto:Moje maminka byla v Praze na služební cestě.Všichni měli v očích strach a my děti jsme se ptaly,jestli bude válka.

Sám jsem tento vpád vojsk zažil a ráno když jsem vstával do práce hlásilo radio,že jsme byly napadeni spojeneckými vojsky.V noci lítali na brněnské letiště letadla.

1968 – Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska) v Československu v noci z 20. na 21. 8., a následná okupace Československa, která zastavila reformní proces Pražského jara. V té souvislosti vydáno Provolání Všemu lidu ČSSR.

1969 – Masové demonstrace k prvnímu výročí vstupu cizích vojsk potlačeny ozbrojenými složkami. V Brně byli zastřeleni dva lidé.

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/21­._srpen

ten výprask, co jsem dostal.

byl jsem malej kluk (*1962), a těšil jsem se z tanků a vojáků v ulicích.

Dnes armádu (jakoukoliv) nesnáším. Možná kvůli tomu výprasku.
Doplňuji:
Druhá vzpomínka (ale to změním jazyk):

Bývali sme v Bratislave na Mlynských Nivách – vtedy ani centrum, ani periféria (do oboch nebolo ďaleko), neďaleko konečnej trolejbusu.
Ráno, keď som s babičkou išiel kupovať chlieb, sme videli, ako trolejbus zahol na konečnú. skôr, ako sa otvorili dvere, trolejbus obostúpili ruskí vojaci, namierili dnu samopaly a prinútili cestujúcich vystúpiť s rukami nad hlavou.
Potom ich postavili k múru a šacovali ich.
Čo bolo ďalej, dodnes neviem, lebo babička ma okamžite odtiahla preč – ani chlieb sme nekúpili.
Čo sa stalo s tými ľuďmi, dodnes neviem, ale nikde som nečítal správy o nejakom masakri, takže to asi dopadlo (relatívne) dobre.

Upravil/a: arygnoc

Tak,na to nezapomenu ze dvou důvodů.První je,okupace republiky.Ten druhý,byl pro spoustu z ná ,příjemnější.Byli jsme předčasně propuštěni z vojenské základní služby do civilu.

Pražským jarem rozumíme období od 5. ledna 1968, kdy čelné pozice ve vedení KSČ zaujali příznivci ekonomických a společenských reforem v čele s generálním tajemníkem ÚV KSČ Alexandrem Dubčekem. Vyvrcholilo tak období společenského a kulturního uvolnění 60. let. Během roku 1968 tak došlo k nebývalému probuzení občanské společnosti, která uvěřila vizi o „socialismu s lidskou tváří“. V době rozdělení Evropy železnou oponou však sovětské vedení v tomto vývoji spatřovalo hrozbu ztráty svého „satelitu“ a velmi nelibě neslo emancipační snahu československé společnosti a jejího vedení. Výsledkem byla okupace vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968, která znamenala zásadní zvrat, a pohřbila tak iluze o možnosti reformy socialismu oproštěného od totalitních principů.
Doplňuji:
Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska) v Československu v noci z 20. na 21. 8. 1968, který zastavil reformní proces Pražského jara (viz Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968).

Upravil/a: kost

Byla jsem mala, nevim nic , ale pozdeji … a vlastne dodnes obdivuji lidi , kteri se za par hodin sbalili a vecer uz byli za hranicemi …
pred nimi vazne smekam. -iv-

Ano,vzpomínám si to moc dobře i přesto,že jsem byl 13 -ti letý jinoch a právě oni(okupanti) mi předčasně ukončili pionýrský tábor v Milevsku o pár dnů.

Mě bylo 20let a vybaví se mi vždycky ten vztek a bezmocnost.

Vraceli jsme se s tátou z hub v Lidečku – nebo Horní Lideč,na silnici hřmot a kolona tanků.Nemohli jsme se dostat na nádraží na vlak domů.Další dny mě mamka postavila na Vsetíně do fronty na cukr,sůl a mouku,čekala se válka,lidi si dělali zásoby a na osobu bylo jen určité množství potravin.V září jsme se stěhovali do Frenštátu.Z bláta do louže – jestli se dobře pamatuji,kasárna už byla plná Rusů.

Bylo mi 10 let, ráno jsem vstala, maminka chystala snídani a plakala. Když jsem se zeptala proč pláče, řekla mi, že bude válka…