Avatar uživatele
Bronzový

Na co si dát zejména pozor před podepsáním mandátní smlouvy?

Pokud je např. ve smlouvě uvedena jen odměna za odvedenou práci při určitém objemu, může být snížena neodpovídá-li sjednaným podmínkám. Co když ale nastane opačná situace a odvede se větší objem práce, než je stanovený?

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Doporučuju podobným způsobům výdělku se vyhnout. Často to bývá obcházení pracovní smlouvy. Pokud vám někdo diktuje co máte dělat podle něj, tak jedině v pracovním poměru.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Bronzový

Mandátní smlouva je smlouvou podle obchodního zákoníku a myslím si, že i dnešní judikatura nejvyššího soudu jde ruku v ruce s principy a zásadami obchodního práva na kterých je založeno. Tzn. mj. zásadu poctivosti obchodního styku, zásada dobré víry a ochrany práv 3. osob. Tzn. pokud by vám nechtěl zaplatit, u soudu byste zřejmě uspěl. Ještě doplním informace o mandátní smlouvy z mých interních materiálů:

Mandátní smlouva

Relativní obchodní závazkový vztah.

Není předepsána písemná forma.

Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta a na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.

Podstatné části smlouvy jsou:
 označení stran (mandatář a mandant v postavení podnikatelů),
 určení záležitosti, jež má být zařízena,
 závazek mandatáře zařídit nebo uskutečnit pro mandanta určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta, nebo jinou činnost,
 závazek mandanta zaplatit za to mandatáři úplatu.

Pokud by měla činnost mandatáře materializovaný výsledek, bylo by nutné posuzovat ji jako smlouvu o dílo (srov. § 536 a násl. ObchZ). Pokud by záležitost zařizoval jednající svým jménem a na účet mandanta, použila by se na jejich vztah ustanovení o smlouvě komisionářské. Pokud by se strany ve smlouvě výslovně dohodly ne bezplatném zařízení záležitosti, řídila by se smlouva ustanoveními OčbZ o smlouvě příkazní.

Úplata
Podstatnou částí smlouvy je úplata, nikoliv výše úplaty. Ze zákona však platí, že pokud je zařízení záležitosti předmětem podnikatelské činnosti mandatáře, byla úplata smluvena. Bezplatné zařízení určité záležitosti v rámci podnikatelské činnosti mandatáře by muselo být stranami výslovně sjednáno. Není-li výše úplaty ve smlouvě sjednána, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Nárok na úplatu mandatáři vzniká (nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného), když řádně vykoná činnost, ke které byl povinen, bez ohledu na to, zda přinesla očekávaný výsledek či nikoliv. Lze-li očekávat, že v souvislosti s vyřizováním záležitosti vzniknou mandatáři značné náklady, může mandatář požadovat po uzavření smlouvy přiměřenou zálohu. Mandatář je povinen uhradit mandatáři nutně a účelně vynaložené náklady, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.

Práva a povinnosti stran
Mandatář je povinen:
 postupovat při zařizování s odbornou péčí,
 uskutečňovat činnost podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které zná nebo je musí znát,
 neodchýlit se od pokynů mandanta (výjimkou je situace, kdy nemůže včas obdržet jeho souhlas; ani v těchto případech se však nesmí odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem),
 zařídit záležitost osobně, jestliže tak stanoví smlouva,
 předat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.

Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to načet mandanta.
Mandatář neodpovídá za porušení závazku osoby, s níž uzavřel smlouvu při zařizování záležitosti, ledaže se ve smlouvě zaručil za splnění závazků převzatých jinými osobami v souvislosti se zařizováním záležitosti (§ 573 ObchZ).

Jednání mandatáře ve prospěch mandanta spočívá ve dvou základních formách činnosti:
 jednání právním,
 jednání faktickém.

Právní jednání rozlišujeme
 přímé – jednání jménem zmocnitele na účet zmocnitele,
 nepřímé – jednání jménem svým na účet jiného.

Výhradní formy jednání přímého využívá smlouva mandátní. Výhradní formy jednání nepřímého využívá smlouva komisionářská. Přestože předmět závazku mandatáře může spočívat pouze v jedné z nich, v praxi se ve většině případů objevuje kombinace obou forem. Faktické jednání zahrnuje ostatní činnost mandatáře směřující k zařízení (obstarání) dohodnuté obchodní záležitosti, která nespadá pod právní jednání. V praxi se jedná o širokou škálu různých jednání – obchodní jednání s klienty, marketing, sledování kvality výroby, vyhledávání potencionálních zákazníků.

Mandant je povinen:
 předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti (pokud ze smlouvy nevyplývá, že si je má obstarat mandatář),
 vystavit včas mandatáři plnou moc, vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta,
 zaplatit mandatáři úplatu, popř. náhradu vynaložených nákladů, popř. i zálohu.

Zánik smlouvy
Mandant může smlouvu kdykoliv částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Výpověď nabývá účinnosti, kdy se o ní mandatář dověděl nebo mohl dovědět, nestanoví-li výpověď účinnost pozdější. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen:
 nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje,
 upozornit mandanta na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.

Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější. Ke dni účinnosti výpovědi zaniká závazek mandatáře uskutečňovat činnost, ke které se zavázal. Jestliže tímto přerušením činnosti by vznikla mandantovi škoda, je mandatář povinen jej upozornit, jaká opatření je třeba učinit k jejímu odvrácení. Jestliže tato opatření mandant nemůže učinit ani pomocí jiných osob a požádá mandatáře, aby je učinil sám, je mandatář k tomu povinen.
Závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou. Ohledně činnosti uskutečněné ode dne výpovědi do její účinnosti a činnosti uskutečněné k odvrácení škody, má mandatář nárok na úhradu nákladů podle § 572 ObchZ a na část úplaty přiměřené výsledku dosaženému při zařizování záležitosti.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Právo a zákony

Zlatý Drap 1817
Zlatý standa 1247
Stříbrný ivzez 671
Zlatý mosoj 658
Zlatý gecco 480
Zlatý led 455
Zlatý zzzzz 450
Zlatý Michal Kole 436
Zlatý marci1 392
Zlatý arygnoc 385

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.