Myslíte, že si zasloužíte svůj život?

život prostě mám – nemohl jsem ovlivnit ani od koho ani kdy jsem ho dostal.
takže s tím nic neudělám.

a jaký je?
to posoudí (soudí) jiní. třeba i historie.

To už přece řešili filozofové před 3 tisíci lety. A protože my filozofové nejsme, lze k dané otázce jen suše připodotknout, hochu, tvý starosti
a Rotchildovy peníze, bych chtěl mít.
P.S. Ještě tak nejblíže objektivitě zůstal arygnoc.
Doplňuji:
OK, možná kdybychom si je vyměnili, tak bychom se ještě oba divili.
Já jen použil rčení, které je evidentně míněno v nadsázce.
Škoda, žes mi raději nenabídl toho Rotchilda, to bych teď v krizi docela uvítal.

Upravil/a: anonym

Občas si říkám „Zaplať Pán Bůh“. Jsou i horší tresty.

Myslím, že si zasloužím jak život obecně (kdybych kdysi dávno byla jen o něco slabší a chtěla žít o něco míň, tak asi nežiju), tak i ten svůj. Něco jsem si udělala sama, něco se stalo, ale vždycky se na tom dá najít něco pozitivního. Život si myslím umím hodně užívat, umím z něj mít radost… a jestli si to zasloužím? Asi tedy jo, když to tak je… Kdybych si myslela, že si to nezasloužím, ozvalo by se asi svědomí a neměla bych z věcí tu svou dětinskou radost.

Moc zajímavá otázka…

Tak takovou otázku jsem si zatím nepoložila – žiju život spokojený , myslím ........takový jaký si zasloužím .Když bude ještě líp ,nebudu se zlobit:D:D:D

Tak já nevím. Život přece není zásluha ani za trest (i když to tak někdy vypadá). Život je dar a tak by se s ním mělo zacházet!!

Velmi nevhodně položená úvaha.

Nebo si myslíte že nás rodiče zplodili aby nás potrestali, nebo odměnili ??
Tak vydíte jak blbá je to otázka.

Myslím, že každý má takový život, jaký si ho udělá a – až na lidi postižené či stižené nějakou katastrofou – si ho zaslouží.

Říkám: Každý svého štěstí strůjcem.

Otázka se mi líbí.