Mohlo by letící těleso v níže popsaném případě opustit gravitační pole Země?

Únikové rychlosti znamenají, že těleso vystřelíš s touto rychlostí a ono se pohybuje pouze svoji setrvačností, nemá žádný pohon.
Pokud by ses stále pohyboval 1m/s směřem vzhůru, tak taky časem opustíš Zemi, protože se prostě pohybuješ jeden metr za sekundu, to je definice pohybu. Ale pokud vystřelíš něco rychlostí 1m/s, tak to gravitace přitáhne zpátky.

Ne, pokud vystřelíš těleso nižší, než 2. kosmickou, zákonitě se stane družicí Země. Tou rychlostí se myslí ta, která byla tělesu udělena a v žádném případě si ji bez vlastního pohonu nemůže udržovat, gravitace Země ji zpomaluje. Je definováno tuším 5 kosmických rychlostí, ale každá tak, že je minimální k tomu aby se těleso dostalo dál. Pokud by se těleso dostalo na minimální kruhovou dráhu kolem Země 1. kosmickou rychlostí 7,8 km/s a má-li další pohon, pak může zrychlovat tak dlouho, dokud se nedostane třeba i mimo naši Sluneční soustavu.

Upravil/a: Kepler

Laicky řečeno. Samozřejmě že můžeš dosáhnout hranice vesmiru i nizsi rychlosti, ale neudržíš se na oběžný draze. Říká se tomu orbitalni skok a například Američané takhle vyslali svého prvniho kosmonauta do vesmíru pouze na skok !! Neměli raketu, která by dosáhla 1. kosmické rychlosti. Pokud ale chceš zůstat na oběžné dráze, což je žádoucí u satelitu, musíš prekonat první kosmickou rychlost. Na to existují jasné fyzikální zákony , které zde objasňovat vůbec nemá cenu, ani bych to bez studia nyní nedokázal.

Prostě jsou tři základní kosmické rychlosti :

1. kosmická rychlost . překonáš přitažlivost Země a staneš se satelitem oblétávající Zemi , ale nespadneš.
2. kosmická rychlost – opustíš Zemi a staneš se družicí Slunce jako planety v naší sluneční soustavě včetně Země.
3. kosmická rychlost – opustíš naši sluneční soustavu.

K urychlení satelitů se hojně využívá gravitační pole jiných planet !!!

http://vesmir­.stoplusjednic­ka.cz/kosmicke-rychlosti-jakou-rychle-je-treba-letet-do-vesmiru

Názorný příklad je vystřelený náboj, který opustí hlaveň. Pro něj platí ony kosmické rychlosti. Rakety s lidskou posádkou nemohou být takhle vystřelovány, to by kosmonauti nepřežili. Tudíž motory rakety musí pracovat tak dlouho, dokud raketa postupným zrychlením nedosáhne potřebné kosmické rychlosti. Jinak řečeno: náboj, nebo cokoliv, co je vystřeleno rychlosti 11.2km/s se už nikdy nevrátí.

Pokud letí nižší rychlosti než 2. kosmickou, skutečně se v nějaké výšce zastaví a začne padat zpět na zem.

Ve výšce, kde je velice řídká atmosféra má raketový pohon tak malý tah, že už není schopen překonat gravitaci. Bez patřičného rozjezdu to prostě nejde.

Upravil/a: dr.luha