Avatar uživatele
Registrovaný

Mít u sebe na čas vnučku.

Jsem dva roky vdovou, byla jsem ve finanční krizi,ale zvládla to. Mezitím se mi před rokem narodila vnučka, má nová radost do života. Vychovala jsem tři děti, deset let s nimi byla sama a již se osamostatnili. Syn ještě se mnou žije, dcery bydlí ode mě - dcera s vnučkou 180 km, mladší dcera 100 km. Za tu dobu jsem vnučku viděla jen třikrát. Problém byla má několika měsíční nemoc se zády,takže jsem v neschopence nemohla vnučku navštívit. Léčila jsem se v lázních a od vnučky byla pár kilometrů. Volala jsem dceři,že bych na celý den přijela,ale ta mi sdělila, že musí ke skorotchýni na oběd a nejde to odvolat. Nepošle ani foto. Jsem vychovatelkou v jednom děcáku a práce je mi koníčkem. Dceera s vnučkou bydlí s rodiči otce vnučky a ti mají na ní velký vliv. Nedávno se přestěhovali do svého bydlení,ale není ani náznak,že by za mnou přijela. Když jsem tam byla,sotva jsem mohla mít vnučku hodinu, přespat tam nešlo a člověk si připadá jako žebrák,aby mohl k sobě přimáčknout maličkou. Je sice pravda,že o prázdninách tu dcera byla na 4 dny,ale pak si pro ní přijel přítel,který mě nesnáší. Když jsem byla u nich,věčně do hovoru zasahovala druhá babička,takže nebylo žádné soukromí. Chtěla bych si vnučku vzít na pár dní,kdy budu mít dovolenou,ale asi narazím na odpor. Není možné (i kvůli službám) jí navštěvovat na hodinu každý týden. Buď někam jedou,nebo mají důležitou návštěvu. Že bych vnučku šidila, by byla lež. Rodiče si ode mě vzali dvě postele, dostali automatickou pračku, novou cestovní postýlku. Chtěla jsem jim ulehčit příjezdy,že by neměla malá kde spát. Jsem ráda,že postýlku na své návštěvy jiných využívají,ale nějak postrádám,že by jeli i za mnou. Dcera na vnučce visí,stará se o ní dobře. Nevím co a jak udělat,abych se jí nabažila i já. Budou to brát jako na ně podraz. Když jsem dceři vyčetla,že ani foto nepošle,jako,kdyby se za mě styděla, odepsala,ať nehysterčim. To se mě dotklo a tím pádem hledám cestu,jak mít vnučku napár dní,aniž bych narušila výchovu dcery. Vnučka je krásná jako panenka. Vím,že z toho může vzniknout "pěkný" spor, znám příběhy z děcáku,kde mě děti milují. Třeba mi někdo víc poradí.

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Odpoveď byla označena jako užitečná
Avatar uživatele
Stříbrný

Jsou babičky ve výchově dětí důležité?

Doplňuji:
Jistě že ano, moje babička byla moc hodná, mám na ní krásné vzpomínky.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Bronzový

Jsou babičky ve výchově dětí důležité?

Pokud jsou v rodině dobré/zdravé vztahy, patří k nim ideálně i babičky.
Některé děti mají jen 1 oblíbenou/fungující, jiné žádnou.
Nevíme, jaký byl/je Váš vzájemný vztah (dcera x matka), pokud Vás "zeťák" nesnáší, někde se stala chyba.... a dcera je zřejmě příliš "ovlivněna", možná též závislá na příteli a jeho rodině (citově, ekonomicky).
Těžko radit a hledat. cestu.
Naléháním nic nezískáte. Některé babičk (pro vzdálenost) vidí vnoučata max. 1x za rok.
Kdž jsem byla malá, jezdili jsme vlakem 250km za babičkou/dědou o dovolené rodičů - tedy 1x ročně.

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Registrovaný

kimki

Děkuji za odpovědi, taky mám velmi krásné vzpomínky na své babičky,kam jsme taky jezdili kolem 200 km autobusem, a dokonce prababičky. Své tři děti jsem kdysi jako samoživitelka vychovávala deset let a pak se provdala za spolužáka (před srazem třídy po 30 ti letech) S dětmi jsme měli velmi krásné vztahy. Nebránila jsem ani jejich láskám,ale pak přišla doba temna a manžel po dlouholeté nemoci po 6 ti letech zemřel). Nevyžadovala jsem nějakou nade mnou lítost. Spíše mi připadá,že otec vnučky viděl velmi dobré vztahy v naší rodině a on pochází z autoritativní,tudíž jim dcera je vděčná za zabezpečení a musí se pořizovat jejich zvykům a hlavně mít respekt ze skorotchána,který je bývalý policajt. Samozřejmě respektuji jejich soukromí a nemluvím jim do života,což dělá jeho matka a otec. Jsou s nimi každý den. Jde o to,že mám až strach pozvat dceru s vnučkou k nám.... většinou jsou to výmluvy,že není čas. Ale až budu mít dovču,což bude někdy zjara,ráda bych měla vnučku taky chvíli u sebe. Chystám se tam jet někdy v listopadu,ale to zas tak na hodinu,maximálně tři hodiny,aby se neřeklo.... Trochu jsem si tu postěžovala,neboť není důvod mě nenávidět. Třeba nejsem soudná,ale mít strach někam jet,kde nejsem od jejích "bytných" vítaná....

 

Zajímavé otázky v kategorii Rodina a vztahy

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Rodina a vztahy

Zlatý Drap 979
Zlatý marci1 807
Zlatý quentos 628
Zlatý iceT 602
Zlatý hanulka11 536
Zlatý panenka 488
Zlatý annas 449
Zlatý led 396
Zlatý venkovan 390
Zlatý gecco 375

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.