Máte slabost pro určitý typ příslušníka druhého pohlaví?

Ano, něco na tom bude, můj partner má hodně společného s taťkou a já s jeho mamkou také.

Já si s spíš vybírám "roztomilé/ holky. Moje současná přítelkyně roztomilostí opravdu překypuje. Ale nemám pocit, že by moje matka byla roztomilá. Vlastně se jí v ničem nepodobá, ani povahově, ani fyzicky.

Moje slabost,kam až paměť sahá-blodýna s hnědým okem. Tak má máma nevypadá ani náhodou a ani vzdáleně.

Myslím že ano. Přítel je sice velmi vzdáleně mému otci podobný, ale povahově jsou dost podobní. To samé sestra, sice má partnera teprve nějaký druhý měsíc, ale ten je vskutku VLEMI podobny našemu otci. 🙂 Takže ano, věřím tomu a není to jen u lidí, co v životě otce „neměli“ a byli vychováváni třeba jenom matkou.

Tohle se obvykle projevuje spíše v povahových rysech. Tedy alespoň, co se týče výběru partnera námi ženami, Vy muži jste přeci jen zaměřeni více vizuálně, takže věřím tomu, že u Vás je to i o vzhledu.

Obecně to ale mohu potvrdit. Vizuálně ne. Ale můj manžel má některé povahové rysy mého otce a to velice výrazné. Ba dokonce se několikrát podařilo, že v podobné situaci vyslovuje úplně stejné nebo alespoň podobné věty a reaguje velice podobným způsobem jako on. Dodávám, že můj manžel mého otce nikdy neviděl.

U mého manžela jsem zatím nepostřehla že by měl něco společného s mým tatkou,ale o mě říká že já s jeho mamkou ano a to dost.

Já jen doufám, že nejsem podobná přítelově matce a on že nebude mít nic z mého otce 🙂
To Quentos: Protože to bych byla protivná psychopatická bába a můj přítel hypochondrický psychopat… něco z té hypochondrie tam bude, ale většina můžu když má nějaké „bebíčko“, tak je to hned na umření… 🙂

Můj manžel se mýmu taťkovi vůbec nepodobá, pouze povahu mají podobnou – musí mít oba pravdu, je tam jen ten rozdíl, že manžel jí má a taťka lže tak přesvědčivě, že se mu věřit musí.
Zato já tchýni podobná nejsem ani omylem. Nejvýš tím, že máme obě krátký vlasy.