Ma v dnesnim svete,vahu

Bohužel,mnohdy to tak není,ale mezi slušnými lidmi to snad ještě funguje.......

Illines, jaké hodnoty budou mít v životě váhu, když to budeme vzdávat předem a přijmeme jako jediné dogma to, že lež má větší právo na svou existenci než slušnost a pravda?
Pokud nebudeme umět pravdu hájit a nebudeme se za ni umět postavit, tak si nezasloužíme, aby měla nějakou váhu pro náš život.
Utopie? Naivita? Možná oboje. Nepatřím ale k lidem, kterým je jedno, kam směřuje dnešní svět.
Havel byl snílek. Kolik lidí ale přinutil přemýšlet o pravdě a lásce? A kolik nad lží a nenávistí?
Něco do sebe to mělo,ne?

Pravda je velmi subjektivní , podoby lásky jsou různorodé. Svět a život není černobílý a tak jsem stále častěji postaven před situaci, kterou musím řešit jinak, než jsem přesvědčen, buď abych přežil nebo obětoval bitvu pro celkové vítězství. Očko, nejhorší je , když jsou pravda a láska diskreditovány proklamátory. A to se v přemíře stalo u Havla.

O co méně je pravdy kolem nás, o to má větší váhu, řekl bych… Lhář sám sobě podráží nohy…

Slovní spojení Pravda vítězí je původně biblický citát z třetí a čtvrté knihy Ezdrášovy a ve svém výkladu Desatera je použil a proslavil u nás mistr Jan Hus – jako zákaz křivého svědectví proti bližnímu. Měl požadavek, aby se svědectví opíralo o Písmo a o spolehlivé poznání skutečnosti, ne o množství svědků potřebně neinformovaných.
Jen takové náležité svědectví se zakládá na pravdě, která „na věky přemáhá, ač na čas poražena bývá“ (Husův Výklad Desatera, Budyšínský rukopis).
K tomuto výroku se hlásila česká reformace, obnovený stát Čechů a Slováků po první světové válce v čele s TGM.
Při a po „sametové revoluci“ se k němu, trochu upravenému, vrátila naše nová, „demokratická“ republika.
V podání Havla a v současnoti je to už ale podle mne totální zdiskreditování původního významu a čiré pokrytectví…