Kůrovec- žije také jinde než na Šumavě? Prosím o názor, mám v tom trochu zmatek.

Kůrovec je problém ve všech našich lesích. Problém je ten, že se v minulosti vysazovaly hlavně smrkové lesy (monokultury). Přirozené lesy jsou smíšené, kde rostou jak jehličnaté tak listnaté stromy. V takovém lese nedochází k takovým katastrofám.
Jinak k Šumavě. Před časem kdy min.ŽP byl p. Bursík se udělala fatální chyba. Lýkovcem napadené stromy se měly z lesa odstranit a ne je nechat v lese s tím, že si příroda v rezervaci poradí. Došlo k přemnožení kůrovce a tím ke katastrofě. Nyní se dělá další chyba. Velkoplošně se kácí i nenapadené lesy jen proto aby někdo hodně vydělal.

Pokud se objevil v lese kůrovec,poznalo se to podle uschlého smrku, ten se položil, postříkal a fungoval jako lapač. To vše se muselo stihnout, než dospěl a vzlétl a napadl další stromy v určitém okolí.Při větším napadení musí jít všechny napadené stromy dolů jako těžba.
To že je ho na Šumavě tolik, je problém chemické ochrany v nejpřísnější zoně parku.Tam nejsou dovolené postřiky.Jenže podle mého mínění se to velmi vážně zanedbalo a teď je problém.Navíc se k tomu váže tvrdý byznys, který tam kvete.Na druhou stranu si myslím, že to množství aktivistů jsou mládež, která se jde na Šumavu vyřádit a leckteří nemají potuchy o tom, co kůrovec dokáže.Samozřejmě jsou i takoví, kteří to myslí se Šumavou dobře.
Kůrovec je všude, akorát se musí hlídat proti přemnožení.

Pokud je mi známo,tak i v Českém ráji,konkrétně v Prachovských skalách je také problém.
Jinak je řešení to nechat na přírodě,to ano.
Akorát že příroda má na vše „dost času“ a bylo by to na několik lidských generací,ale rozhodně by to vyřešila.Jinak Kůrovec je jen jeden z mnoha druhů hmyzu,které se živí dřevem.V minulosti zase ničila lesy Mníška(Lymantria monacha).Byly to obrovské kalamity,právě kvůli monokulturám zrovna tak jako dnes je to s kůrovcem. Po poslední době ledové je přirozeným rostlinným krytem v našich krajích lesostep a listnatý či v menším měřítku smíšený les.Louky a monokultury čehokoliv jsou výtvorem člověka.Přírodu však člověčí plány a představy nezajímají a jde si svou cestou už miliony a miliony let.Pokud vznikne někde v přírodě nerovnováha(a necháte to na přírodě),nastoupí samoregulující mechanizmy ,aby došlo k obnovení rvnováhy.To je právě např.ten kůrovec.Monokultury smrčiny jsou nepřirozené a proto zasahuje příroda tak,že si to začne měnit k obrazu svému.Kůrovec zničí veškeré smrkové monokulturní porosty a pak z nedostatku potravy jeho populace radikálně začne klesat a vymírat na přirozený stav.Na místě „mrtvého“ lesa začnou růst trávy ve kterých se pomalu,nejdříve tu a tam, začnou objevovat první náletové listnaté dřeviny společně se semenáčky bývalých smrků.Tak nějak ,zjednodušeně řečeno, by to mohlo dopadnout.Mezitím by se ale lidé po několik generací dívali třeba na pustinu.

Kůrovec není jen problémem Šumavy, lýkožrout smrkový se do dřeva zakusuje po celé zemi. Liší se způsoby, jak proti němu správci lesů a chráněných oblastí na různých místech bojují. V Českém Švýcarsku dřevo kácejí a odvážejí. V Krkonoších kombinují kácení s přirozeným vývojem.

Zdroj: http://zpravy­.idnes.cz/kuro­vec-nici-posazavi-i-jeseniky-kaceni-tam-ale-nebrani-cenny-horsky-les-1o0-/domaci.aspx?c=A110802­_152122_domaci_taj

V Krušných horách s ním také bojují, je to problém, všech lesů

Kůrovec je problém celé zemi,je to všude,jednou jak jsou stromy nemocné kůrovcem,musí se s kácet,někde to vypadá jak měsíční krajina,to už je hodně rozšířené.

Zdroj: žolík