Když někde sedíte v úplné tmě v nějaké uzavřené místnosti, jak se cítíte?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Klaustrofobií ani jinou fobií netrpím, ani úplná tma mi nevadí, i když je špatně dostupná. Kdyby k tomu bylo ještě absolutní ticho, bylo by to ideální. Zažil jsem to v hlubokém dole. Mozek není smyslově příliš zaměstnán, slyšíš jen svůj dech a srdce, časem se vše prohlubuje a začínáš přemýšlet o věcech, které by tě jinak nenapadly. Byla by to skvělá terapie na spoustu problémů.

Cítím se jako v uzavřené tmavé místnosti a přemýšlím o tom, kdy asi rozsvítí.

Ak je to v dĺžke času, ktorý potrebujem na uloženie myšlienok, aspoň ma nič nerozptyľuje.
Ak je to dlhšie s nemožnosťou úniku, mám niekoľko možností:
konečne sa do sýta vyspať,
oddýchnuť si od neustáleho hluku civilizácie
Keď doba tmavého zavretia trvá dlhšie a nepoznám dôvod, vzniká počiatok paniky, z ktorej ma môže oslobodiť šialenstvo. Potom mi to je už jedno.
Čierna samotka patrila k najťažším trestom súdnictva.

Dobrovolně- naprosto skvěle. Občas si dělám bunkr z hrubý deky.
Nedobrovolně- nevím.

Záleží, co je to za místnost a jak bych se tam dostala. Pokud sama vejdu do místnosti, kterou znám, tak to se mnou neudělá takřka nic zvláštního, jen mi bude chvíli trvat, než se rozkoukám a budu mít problém v místnosti cokoliv najít.
V cizím protředí bych za úplné tmy cítila v lepším případě tu nejistotu.

Dlouhé absolutní ticho je deprimující, může narušit psychiku. Ještě horší je, když se do toho ticha ozývají stále stejně opakující se zvuky. To už jste kandidát pro Chocholouška. Klaustrofobie je strach ze stísněného prostoru, není to o tichu.

Upravil/a: hapiky