Když jste si naposledy řekli „Panebože, proč já!“?

Odpoveď byla označena jako užitečná

když zakopnu, nebo nastoupím do autobusu a
přisedne si nevonící bezdomovec a mě pak nic
jinýho nezbývá než se přizpůsobit, když je plnej
a musím ten pušinec čuchat pfůj :(

Tak toto já si neříkám. Já říkám "za co " ,

bolaku,
Pánubohovi sa neodvráva!
Nanajvýš sa ho môžte opýtať „Panebože, proč já?“
takže skôr, tak ako mosoj, sa pýtam „za čo, súdruhovia?“

mrknu do médií jak jde život kolem

Já si to říkám teď zrovna bohužel každý den. Naposledy to bylo za mého pejska, který na mě po odstěhování syna strašně nezdravě přilnul, pořád za mnou chodí, pořád by se chtěl chovat a když se vzdálím z domova, ať ve dne nebo v noci, tak tu strašně vyvádí, skučí a vyje až do ochraptění a sousedi si stěžují a ač se sousedy dobře vycházím (vycházela), tak vyhrožují i policií za rušení klidu

To není naposledy když musím okomentovat pří zapnutí rádia s naladěným českým rozhlasem. Při přeladěním na jinou frekvenci používám tvrdší slova, jako např. ku., vy pi, snadnenípravda, zaco, doprd.., atd.

Nejsem věřící, tak nikdy.
Doplňuji:
Vlastně si na (svůj) život vůbec nestěžuji.

Upravil/a: anonym