Když děti tvoří nekonečný řetězec otázek A proč…?

Muzes, ale prave pro spatny pocit, rikam nevim, jen, kdyz opravdu nevim.
Zrovna dnes jsem googlil, z jakeho materialu jsou vlasy. Tak uz vim chemicky slozeni, ale to diteti stejne nevysvetlim.

pokud vás již jim nebaví odpovídat, tak je odkažte na tento server, jinak tím, že se děti ptají se vlastně učí

Patří to k věku. S tím nic neuděláte. Myslím, že jsem v jednom Vašem příspěvku četla, že klukům jsou 2 a 4 roky. Ptají se – to je přirozené. Takle malým dětem stačí odpověď třeba o 2–3 větách. Musíte to vydržet. Určitě je neodbývejte a věnujte se jim. Držím Vám palečky a posílám hodně síly =)

Vydržať!

S tímto mám také vlastní zkušenost. Synovec se dokázal ptát celý den na vše a ,,PROČ" , jednou jsem se připravil, když se mě zeptal co dělám ( nedělal jsem nic)a já mu odpověděl že nic, a když se zeptal ,,PROČ" !!! tak jsem kapituloval. Do dnes si často na tuto situaci často s úsměvem vzpomeneme 🙂

když vás opustí inspirace a síly, řekněte špuntovi … „tohle ví lépe tatínek utíkej se ho zeptat“ 🙂 spojte své síly 🙂 akorát se musíte domluvit, když už špunt přiběhne že ho poslala maminka se zeptat, tatínek nesmí udělat okamžitě to samé a přehodit špunta na babičku, pravidlo minimálně tří otázek které musí zodpovedet … 🙂

Moji synove meli velkou vyhodu v tom , ze kdyz jsem jim drive na kazdou odpoved rekla nevim , tak casem pochopili , ze ja opravdu NEVIM a uz se me nikdy na nic neptali. 🙂
P.S. Salso , ale odmaturovali. 🙂 -iv-

Zrovna to prožívám z vnučkou.Když se ptá a já nevím tak ji řeknu to nevím,ale když počkáš tak to zjistím a řeknu ti to.Vnučka se ptá na další věci a nato co jsem měl zjistit,už zapomene a pokračuje další vyptávaní.

Řekněte dětem at hledají v modré liště.;-)