Avatar uživatele
bolak

Kdyby se natáhla do pouště voda (trubkama), postavily by se tam bytovky, města, prostě civilizace, je možné že by se…

…tam po čase změnilo klima? Kdyby tam lidi vysázeli stromy, zřídili umělý pole, a zavlažovali a zavlažovali a zavlažovali…pum­povali tam miliony metrů krychlových vody, je možný že by tam časem byly normálně deště, začala by tam růst postupně tráva a další rostliny?
Doplňuji:
MK44: co natáhnout tam vodu z arktidy a antarktidy? nebo ještě líp, postavit samoběžný pásy jako maj ve škodovce, a z antarktidy posílat do pouště ledovec, ten je sladkej, nám by voda nechyběla, tam taky ne, tučňáci by nemuseli dělat tuli-tuli, polární liška a medvěd by konečně chytli nějakou barvu, eskymáci by nemohli stavět baráky zadarmo a museli by začít platit daně, a v poušti by vnikla vegetace, vodu by slunce odpařovalo do mraků ze kterých by pak zase pršelo, já bych kolem toho všeho postavil dřevěnou ohrádku, připíchnul na to ceduli OBŘÍ PÍSKOVIŠTĚ a vybíral vstupný..

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Upravil/a: bolak

Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? iceT, zzzzz, anonym, gagaga, da ny před 3524 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
MK44

Myslím, že v současné době je to z důvodů finančních, technických a organizačních jen sci-fi. Musel bys vybudovat tak jemnou a hustou zavlažovací soustavu, aby simulovala déšť. Musel bys do pouště přivést velké množství vody, a jelikož jí je v pouštních oblastech nedostatek, přivádět ji z velké dálky, přes území více států a z takových zdrojů, aby to jinde nemělo negativní dopad. Podobný pokus provedli Sověti ve střední Asii, kde rozváděli vodu ze Syr-Darji a Amu-Darji do polí, čímž klesl přítok vody do Aralského jezera a ono pak z půlky vyschlo. Třeba bys musel na mořském pobřeží vybudovat stovky odsolovacích stanic a obří vodovody od nich.

Pokud by se podařilo tuto vodu v ohromném množství dostat do vzduchu v oblasti, přes kterou vanou pravidelné větry směrem do pouště, snad by se v poušti, možná po desítkách či stovkách let, začaly uchycovat rostliny, ať už náletem nebo uměle vysazené. Taková vegetace jakož i případná lidská sídliště v takové oblasti by ovšem byla zcela závislá na funkčnosti onoho gigantického zavlažovacího systému. Stačilo by, aby nějaký zůčastněný stát přestal kooperovat, nějaká armáda nebo teroristi vyhodili do vzduchu potrubí nebo jen aby došly finance na provoz nebo energie a …

Též je možné, že by zánikem pouště došlo k ochlazení atmosféry nad ní a tím ke změnám v proudění vzduchu a místu dešťových srážek. Což by se mohlo projevit i jinde, třeba i globálně, a těžko odhadovat jak. Abys třeba neodklonit východní proudění z Atlantiku na Saharu a nevytvořil tím suché pásmo ve střední Evropě. To bys pak od nás pěkně schytal. Takže, než začneš pokládat trubky, dobře si to rozmysli! 😉

Nejlepší bude počkat, až „poručíme větru, dešti“. Pak se jednoduše řízeným počasím přelifrují nadbytečné dešťové mraky ze směru, kde by vyvolaly povodně, třeba na Taklamakan a bude po ftákách. Jen řízení takového počasí bude velká odpovědnost. Vem si ty stížnosti, kdyby pravidelný podvečerní déšť měl čtvrt hodiny zpoždění nebo, nedejbóže, kdyby duha vyšla do čtverce … 🙂

Doplňuji:
Vynikající podnikatelský záměr, Boláku. A pak že u nás nejsou schopný lidi! Já bych Ti na to z fleku vydal živnostňák. Ale pro jistotu bych tam přece jen připsal dodatek, že platí tak od Marsu dál … 🙂

Upravil/a: MK44

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
zjentek

myslíš Las Vegas?

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
led

Pozrite si len koľko problémov bolo s vybudovaním mesta Brazilia http://upload­.wikimedia.or­g/wikipedia/com­mons/thumb/8/8d/Vis­ta_parcial_do_Dis­trito_Federal%2C_Bra­sil.jpg/1082px-Vista_parcial_do_Dis­trito_Federal%2C_Bra­sil.jpg
Mesto bolo postavené ex nihilo – doslova z ničoho. Prípravy na vznik mesta začali v roku 1954 a budovanie mesta v roku 1956. … Brazília bola postavená za 41 mesiacov, od roku 1956 až do 21. apríla 1960, keď sa mesto oficiálne stalo novým hlavným mestom Brazílie.
http://sk.wiki­pedia.org/wiki/Braz%C3%A­Dlia_%28mesto%29
Pritom išlo len o malý kúsok zeme s relativne stabilným podnebím.
V prípade púšte, čo je vlastne vysušená relatívna rovina bez zelene (minimum zlelených ostrovčekov v blízkosti malých zdrojov vody) by náklady na zalesnenie boli mimo súčasné finančné možnosti jednotlivých štátov. Museli by sa investovať potrebné zdroje zo scifi Zemskej federácie. Prvé pokusy boli napríklad v starom Egypte v časoch faraónov, keď sa budovali zavlažovacie kanály ktoré „rozlievali“ vody Nílu v blízkych oblastiach pozdĺž poriečia Nílu.
V prípade posielania ľadovcov zo Severného a Južného póla by zmenilo aj klímu oboch pólov s priamymi následkami na pobrežné štáty a nepriamymi prakticky na klímu celej Zeme.
Myšlienka je krásna, už stáročia opakovaná a navrhovaná, ale zatiaľ v štádiu len ako myšlienka budúcnosti… Kto sa dožije odhadom jedného milénia možno zažije aj realizáciu tohto sna. Prajem dlhý život.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Pepa25

Jenom upřesním vypovídající odpověď MK44, že Aralské jezero nevyschlo z půlky, ale dokonce na 1/10 původní plochy ☹

před 3524 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
MK44

Ano. A vysychá dál. Každý rok je výrazně menší. Uzbekové se zřejmě rozhodli, že svou část nechají doschnout a budou tam těžit ropu. Tím ovšem vysychá i kazašská část. Kazachové se snaží zachránit zbytkové jezero na severu, které šlo hrází oddělit.

Je ovšem otázka, zda to vše bylo způsobeno čistě lidským lokálním zásahem. Zda to nesouvisí s oteplováním Země a zavlažování bavlny to jen urychlilo.

před 3524 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek