Kdy lze v němčině vynechat u podst. jména člen?

Vždycky mě lidi měli za dobrého němčináře, v tomhle mám ale trochu mezery. V angličtině existuje určité desatero, resp. až dvacatero, kdy lze člen vynechat, ovšem kdy to lze v němčině? Ta lpí na členech daleko více. Tušíte někdo?
(Vzpomínám si na jednu situaci – mluvíme-li o něčím zaměstnání, např. „Ich bin Lehrer“. Další situace už ale jsou mi záhadou. Někdy prý lze vynechat člen u abstrakta. Kdy?)

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Odpovědět

Zajímavá 6 před 4274 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Nejlepší odpověď

Děda Louda

Nejsem lingvista, ale našel jsem toto stručné pojednání o vynechání členu v němčině (nulový člen). Budiž ti napovědou či vodítkem v dalším bádání.
http://www.deutsch.estranky.cz/clanky/gramaticke-tabulky/cleny-v-nemcine.html

Stručně popsáno též:
Nulový – člen se vynechává např. když podstatném jménu předchází číslovka nebo zájmeno, u podstatných jmen látkových, v oslovení, za podstatným jménem ve 2. pádě, v titulech a názvech, v názvech měr, vah a obalů, u vlastních osobních jmen. (Pramen: http://www.nemecky.net/gramatika/podstatna-jmena/#prehled).
Doplňuji:
Přidám ještě citaci:
Některá podstatná jména můžeme užít bez členu. Člen nulový stojí:
při oslovení – Liebe Monika! Frau Jung!
u pozdravu – Guten Tag!
u podst. jmen v přísudku, označují-li povolání nebo po slovese s als u podst. jmen označujících povolání, příslušnost – Er ist Mechaniker. Er arbeitet als Mechaniker.
ve zvoláních – Hilfe!
v ustálených vazbách : Hunger haben, nach Hause gehen, Platz nehmen, von Anfang bis Ende, von Haus zu Haus, Seite um Seite
u předložkových vazeb, které mají platnost příslovečného určení: mit Recht, aus Erfahrung, ohne Wert, vor Freude
v nápisech, záhlavích, titulcích
u vlastních jmen – Helga, Kurt
u abstraktních jmen, označují-li stav, vlastnost nebo děj zcela obecně: Sie hat Geduld. Was ist Liebe? nebo označují-li pojem jako celek, z něhož se vyjímá část: Er hat zwei Wochen Urlaub.
u jmen látkových, jde-li o neurčité množství nebo jde o látku jako celek, z něhož se vyjímá část: Er trinkt Kaffee. Er kauft zwei Kilo Fleisch.
u jmen obcí, měst, zemí, světadílů a ostrovů, která jsou rodu středního: aus Prag, nach Italien, in Afrika.
http://www.nj.cz/jmena1.html