Kdy a jak se jmenoval první parník na Vltavě?

V r. 1816 prováděl první pokusy s parní lodí u nás Josef Božek na rybníčku ve Valdštejnské zahradě. První pražský parník byl spuštěn na Vltavu v r. 1841. Jeho konstruktérem byl Vojtěch Lanna, vyroben v Rustonce. Parník se jmenoval Bohemia a jeho první delší plavba byla na Mělník, brzy nato doplul až do Drážďan. Loď pak udržovala dopravu mezi Drážďany a Obřístvím, odkud pak většinou pro nepříznivý stav vody cestující pokračovali dostavníkem. V r. 1857 byl na Vltavu spuštěn parník Stanislaus, který do té doby jezdil v Německu. Byl zakoupen pro pražskou osobní dopravu, v Rustonce však byl dlouho opravován a pak přejmenován podle pražského místodržícího Mecséry. V červenci zahájil pravidelnou dopravu z Prahy do Štěchovic, měl však několik nehod a najetím na mělčinu byl natolik poškozen, že již více nevyplul.

V r. 1864 se o zahájení paroplavby radili na schůzce v pražské měšťanské besedě Vojtěch Lanna a budoucí pražský primátor, podnikatel dřívím František Dittrich. Založili Českou akciovou společnost pro paroplavbu, do níž kromě Františka Dittricha vložil své peníze zejména pražský podnikatel Čeněk Rott. Tato společnost 26. srpna 1865 spustila na Vltavu kolesový parník Praha – Prag, postavený v Rustonce a zahájila pravidelnou osobní lodní dopravu mezi Prahou a Štěchovicemi. Zahajovací plavby se účastnilo 75 osob, parník však pojmul až 600 osob a jezdil až do 20. let 20. st. První cesta do Štěchovic trvala 4 hodiny a 3 minuty, cesta zpět 2 hodiny 4 minuty. V r. 1866 byl spuštěn na vodu parník Vyšehrad, který sloužil od r. 1937 pod názvem Zbraslav až do r. 1950. Od r. 1880 jezdilo v oblasti centra Prahy na Vltavě okružní jízdu šest menších šroubových parníčků belgické firmy Parrau a syn. Spojovaly břeh u Rudolfina s Kampou, s Klárovem a dolním koncem Letenské pláně. Pro nezájem o tyto jízdy firma plavby ukončila a parníčky prodala firmě Pražská salonní paroplavba Maxe Goldmanna. Pražané nazývaly tyto lodě „ožralé rybičky“, nebyly příliš bezpečné.
Největší parolodí té doby byl František Josef I., vyrobený v Rustonce 1887. Byl dlouhý přes 41 m, široký 5 m, při ponoru 41 cm byla jeho výška nad hladinou 3,32 m. Mohl pojmout až 1 200 osob. S 800 osobami na palubě byla jeho nejvyšší rychlost 7,2 km proti proudu, přes 14 km po proudu. Za hodinu jízdy spotřeboval 300 kg uhlí. V r. 1888 v přístavišti mezi dnešním mostem Palackého a Jiráskovým na něm vybuchl kotel a zahynuli tři lidé. Po generální opravě dál sloužil od r. 1918, postupně se jmenoval Mělník, Hradčany
.............­.............­.......

Zdroj: http://www.pra­guewelcome.cz/cs/sluz­by/doprava/his­torie-dopravy-v-praze/lode.shtml