Kdo vynalezl hromosvod a k čemu takové zařízení slouží?

Hromosvod – zařízení pro svod atmosférických výbojů (blesků) do země. Slouží k ochraně budov a objektů před nebezpečnými účinky blesku, vytváří umělou vodivou cestu k přijetí a ke svodu výboje do země.
Skládá se ze tří částí: a) jímací zařízení (tyče, mříže); b) svody, jenž tvoří vodivé spojení, každý svod by měl mít vlastní zemnič; c) uzemnění, zajišťující svod výboje do země.
První bleskosvod zkonstruoval v roce 1750 B. Franklin, v českých zemích roku 1754 P. Diviš.

Zdroj: http://www.co­jeco.cz/index­.php?detail=1&s_lan­g=2&id_desc=10301&ti­tle=bleskosvod

Prokop Diviš měl zvládnutou všechnu literaturu a inspirovalo ho dílo slavného amerického vědce (později i politika a diplomata) Benjamina Franklina. V té době byla známa jen statická elektřina a Franklin začal experimentovat v roce 1740. V roce 1748 zjistil, že třením vzniká zároveň kladný i záporný náboj a vymyslel tzv. teorii elektrického fluida.
Franklin oznámil vynález bleskosvodu v roce 1752, ale ten příliš nefungoval, protože nebyl uzemněný, zatímco Divišovo zařízení v roce 1754 ano. Proto plnilo svou funkci zcela dokonale. Diviš svůj první bleskosvod vztyčil 15. června 1754 v Příměticích a nazval ho ?machina meteorologica?. Byl konstruován jako horizontální kříž ze železných tyčí, ramena byla překřížena dalšími kratšími tyčemi, na konstrukci bylo připevněno 12 kovových krabic. Víka měla zespoda ostré hroty, které dosedaly na dna. Vnitřek byl vyplněný železnými pilinami. Na vrcholu konstrukce byla třináctá krabice a otáčivá křidélka (měla plašit ptáky). Tím byla vytvořena vlastně velká vodivá plocha. ?Machina meteorogica? byla stabilizována třemi železnými řetězy (vlastně svody) k zemi, v níž byly poměrně hluboko zakopané železné kotvy, uložené do napěchovaných okují. Bleskosvod měl původně vytahovat elektřinu rovnou z mraků,
aby blesky vůbec nevznikly. Místo toho je stahoval do země. V roce 1760 bylo suché vyprahlé léto beze srážek, bouřek a vláhy. Rozzuření sedláci ze všeho obvinili bleskosvod a strhli ho. Příští rok bylo léto bouřkové a sedláci přišli za Divišem, aby bleskosvod znovu postavil. Jeden si dal vynálezce na svůj kostel. Ovládl hrozbu z nebes a zkrotil blesk jako ?posla božího?, což v době protireformace nemělo v církevních kruzích zrovna tu nejlepší odezvu.

Ptejte se knihovny.

A co Jara Cimrman?