Odpoveď byla označena jako užitečná

Čistě rozumové zdůvodnění, proč se k mrtvému chovat s úctou, není. Etické hledisko je podmíněno hlediskem kulturním a liší se jak v historickém kontextu, tak v místní příslušnosti daného kulturního společenství.

Pohřební obřady byly spojeny s rituálními úkony, které nacházíme u všech kultur. Rituály měly za úkol vyprovodit nebožtíka do světa mrtvých. „V pohřebních obřadech jsou spojeny tři typy rituálů –odlučovací, pomezní a přijímací. Odlučovacími rituály se oddělí mrtví od světa živých, např. zničení předmětů, které mrtvému patřily, usmrcením jeho manželek, otroků nebo oblíbených zvířat, zákazem vyslovení jeho jména nebo úpravou mrtvého těla.

V křesťanství jsou oddělovacími rituály pomazání, mytí a oblečení mrtvého. K rituálům pomezním patří v křesťanské kultuře uloženímrtvého do rakve, jeho vystavení, stráž u rakve, její uzavření, pohřební průvod, obřad, uložení do hrobu, uzavření hrobu. Pro pozůstalé znamená pomezní období zachování smutku a délku držení smutku.
Rituály přijímací směřují k ukončení smutku. Jde o pohřební hostinu a vzpomínkové slavnosti.

atd.

http://is.muni­.cz/th/104375/ff_b/MRTVA­_TELA_JAKO_VYS­TAVNI_ARTEFAK­T.txt

Nejstarší dochované pohřby těl do země pocházejí ze středního paleolitu (neandertálci, před 50 tis. lety). Z průběhu mladého paleolitu (před 20 tis. lety) známe nejstarší doklady žárového ritu (Morava, Austrálie). Pohřebiště se vyskytují patrně od sklonku paleolitu, ale jistě od mezolitu (asi před 10 tis. lety).

Nepřímým dokladem o pronikání křesťanství na naše území je právě změna způsobu pohřbívání v polovině 9. stol. V té době se přecházelo od žárového resp. mohylového pohřbívání spojeného s četnými milodary do hrobu k pohřbívání nespálených těl do země. Úbytek milodarů lze vysvětlit vírou ve zmrtvýchvstání zesnulého po vzoru zmrtvýchvstání Kristova. Souběžně s tím přibývá ve hrobech předmětů s křesťanskou symbolikou.
http://www.ien­cyklopedie.cz/poh­rbivani/

Od Pohanu tedy keltu ..doporucuji precist knihu … keltskou Knihu Mrtvych kde ji hledat urcite vis …:D

Kde se vzal tento zvyk nevím, ale pamatuji ještě ze svého mládí, že bývaly pohřby z domova.Moje babička (zemřela v Benátkách nad Jizerou) měla pohřeb vypravený z domova, zrovna tak děda v Krkonoších.Vy­klidila se celá místnost uprostřed byla vystavená rakev se zesnulým a kolem byly stojany se svíčkami a pohřební věnce a kytice.V Benátkách odváželo pak rakev s mrtvou babičkou auto (do kostela) v Krkonoších odváželi dědu koně s pohřebním vozem.
A tento děda mi vypravovával, že dříve se ještě držela stráž po tři noci(ve dne ne) doma u rakve s nebožtíkem.Buď tam býval jeden člověk (a střídali se ) nebo bývali tři a hráli celou noc karty.Prý proto, aby nestrašil příbuzné, ale to byla asi jen pověra.Spíše to bylo kvůli tomu, že se dříve stávalo, že nebožtík byl zdánlivě mrtvý a po určitém čase se probral k životu, takže to mohlo být kvůli hlídání zemřelého, jestli neobživl.