Avatar uživatele
Zlatý

Kde je hranice mezi respektem a přátelstvím?Děkuji.

Pěkné poledne všem. Mám dvě děti,se kterýma si ráda zablbnu,nasměju a navyvádím,jako snad většina rodičů.
Kdosi mi ale řekl,že kamarádka ke svým dětem můžu být až dospějí. Do té doby je prý potřeba si vytvořit a udržet repekt,hranici,za kterou nesmějí.
Samozřejmě respekt je nutný. Vytvořit si ho přirozeně není lehké,ale bez něj to nejde. Určitou autoritu dětí mám,ale převládá spíše kamarádský vztah,než autoritativní.
Dle něčího názoru bych měla být k dětem přísnější,abych neztratila veškerý respekt a v budoucnu se ke mě nechovali špatně.
Jsem spontánní člověk,chovám se vždy tak,jak cítím. Jinak mi to nejde.
Co si o tom myslíte? Dělám chybu a mám se chovat více "dospěleji"? Kde ja ta hranice mezi respektem a přátelstvím?
Moc děkuji a přeji dobrou chut k obědu.

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Respekt a přátelství se nevylučuje.
Slušnost je samozřejmostí rozhodně si nemyslím že by jste stratila respekt, pokud budete důsledná.
Také jsem s dětmi byla kamarádka ale i máma a fungovalo to bez problému.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Bronzový

Ještě za první republiky byla výchova vynucováním autority jen proto, že jsem rodič. To je překonané a je důležitá je přirozená autorita. Nevystupuji autoritativně, ale jsem spravedlivá. Spory řeším objektivně, dokáži si přiznat chybu i před dětmi. Ne jednou se mi stalo, že po určitém sporu, jsem se omluvil, neboť jsem zjistil, že nemám pravdu. Kamarádství s dětmi nevylučuje přirozenou autoritu. Naopak jí posiluje a je trvalá. Vynucená autorita je krátkodobá.


Avatar uživatele
Zlatý

Nejlepší je poslouchat vlastní rozum a srdíčko,a ne rady stylu "jedna paní povídala".A,podle mne,žádná hranice mezi respektem a přátelstvím není.U nás doma byl vztah mezi námi a naší dcerou od malička naprosto rovnocenný.Nepoužívali jsme zákazy,příkazy,ale dohodu.časem dcera pochopila,že v podstatě může cokoliv,ale jsou určité hranice,které je lepší dodržovat.Malý příklad.Jednou přišla ze školy domů,chodila do čtvrté třídy,s tím,že někteří její spolužáci rodičům říkají jmény,tak mi bude říkat Tome.Proč ne.Manželka sice jednu chvíli mohla s úspěchem suplovat Lotovu ženu,ale ustála to.Po pár dnech jsem zaregistroval návrat k oslovení taťko.Na dotaz co se stalo mi odpověděla,že když zavolá Tome,otočí se "půlka" kluků,kteří jsou poblíž,ale na taťku slyším jenom já.Nebylo co řešit. Tak jsme do dneška zůstali kamarády,kteří se vzájemně respektují.A na Vašem chování k dětem bych nic neměnil,dítě má být kamarád i lumpík,a ne poslušná loutka.Dobrou chuť k obědu přeji také,i když jste už možná po.


Avatar uživatele
Zlatý

Však děti vycítí tu chvíli, kdy mají poslechnout . Být jen přísnou mámou to ne... , kamarádství jde ruku v ruce s respektem a myslím, že to umíš. Kamarádství se pěstuje jako kytička a ne že budete kamarádi až dospějí. To už by mezi vámi ani kamarádství nemuselo vzniknout ...byla by tu taková mezera a jak ji pak zacelit?

Také jsme byli doma kamarádi a děti mohli přijít s čímkoli....a je to dodnes a je to tak fajn , jen si to nepokaž a buď jim mámou rádkyní i hodnou kamarádkou .


Avatar uživatele
Zlatý

Myslím, že respekt buď člověk má nebo ne. Také ale záleží na tom s kým se setká. Agresivní hlupec, který rád znásilňuje názory druhých nikdy nebude uznávat nikoho jiného než sebe. Co se týká výchovy dětí beru to podle sebe. Mě rodiče dávali vždy najevo důvěru a já se snažila ji nezklamat. Myslím, že se mi to vede. Vážila jsem si jich za to a vážím dodnes. Někdo si také může plést respekt s autoritou, která mi poněkud zavání jistou diktaturou. Myslím, že byste se měla spoléhat pouze na svůj vlastní cit a být i nadále sama sebou. Ty děti to stejně poznají a určitě je lépe, když vás budou mít rády, budou se vám svěřovat a věřit vám, než aby z vás měly jen respekt a dávaly si pozor na jazyk. Je to pak stejná karikatura rodiny jako ve filmu Mravnost nade vše. Ostatně, autoritu (respekt) si můžete snadno zjednat, ale milovat vás, to nepřinutíte nikoho.


Avatar uživatele
Zlatý

Respekt a přátelství se vůbec nevylučujou, naopak podle mě přátelství bez respektu nemůže existovat. Já osobně dokážu mít za přátele jedině lidi, který hluboce respektuju a od nichž cítím i respekt ke mně.
Děti prý potřebujou mít jasnou hranici, za kterou bez potrestání nemůžou zajít. Takže já myslím, že s nimi klidně můžeš blbnout a dovádět, ale "ocaď pocaď". Pokud se rozjíví tak, že přestanou poslouchat, dobře to asi není. Pokud ale poznají, kdy končí legrace a kdy musí poslechnout, je to podle mě v pořádku... :o}


Avatar uživatele
Pokročilý

Názor druhé strany:
Važte si přátelství s dětmi. Je to to jediné, co funguje. V období puberty si děti sami zvolí, koho chtějí respektovat, a koho ne, a když vás vyřadí, jste pro ne ztraceni. Odejdou za svými KAMARÁDY ! Když pro ně zůstanete člověkem, který je bere jako rovnocenné a nesnaží se prosazovat si svoje názory, budou ve vás mít oporu a uznávat vás jako člověka. Uvědomte si, že z vašich dětí budou samostatní dospělí lidé, a jako takoví nepotřebují v životě lidi, kteří je budou vychovávat (= respektované rodiče). Když nebudete kamarádi, opustí vás.

Ta hranice spočívá ve vzájemnosti. Respekt má jedna osoba k jiné, ale kamarádi se uznávají vzájemně. Pokud jste tedy ke svým dětem kamarádská, musíte si hlídat, aby se k vám chovali stejně a nezneužívali toho. Kamarádi se nepodvádí. Když se na něčem dohodnou, tak to platí.

Rady, na které se ptáte, pochází od lidí, které nebyli dětmi považováni za kamarády, ale spíše za autoritativní rodiče, kteří jim leccos odpustí. Potom vznikají situace, kdy děti neposlouchají. Když ale děti plní svou část dohod proto, že ve vás vidí dobré rodiče, je kamarádství udržitelné a já ho velice doporučuji.

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Zlatý

Andělé

Hanulko11,to jsi krásně napsala,děkuju:-)
I vám všem moc děkuju za krásné odpovědi,mám z nich velkou radost.
Zůstanu taková,jaká jsem. Děkuju moc,pomohli jste mi:-)

Avatar uživatele
Zlatý

hanulka11

Jen jsem napsala pravdu od srdce jak to cítím a dělám dodnes já ...nenech si vnucovat názory druhých , srdíčko ti samo poví zda tomu tak je a odměnou ti bude to, že se k tobě děti budou obracet o radu -když budou potřebovat ...sama jim ji nevnucuj...to nemají rádi ..ale naznačit můžeš....

Avatar uživatele
Zlatý

Andělé

Hanulko,máš pravdu,člověk má dát na svoje srdíčko,to mi nejlépe napoví. Už chvíli jsem nad tím,co mi kdosi řekl přemýšlela a přemýšlela a tak jsem chtěla vědět názory druhých,které by asi převažovaly. A všechny jsou mi blízké,to jsem moc ráda.
Budu stále svá a nebudu si nechávat vnucovat názory druhých..
Moc děkuju:-)

Avatar uživatele
Zlatý

Andělé

Damiano,to jste také pěkně napsala,děkuju. Máte pravdu,že je důležité ukázat dětem,že jim důvěřuju,oni se pak snaží mě nezklamat.
A také jsem vždy vnímala autoritu spíše jako diktaturu.
Ulevilo se mi,že máte všichni pěkné názory,které jsou mi blízké..
Děkuju všem moc:-)

 

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Rodina a vztahy

Zlatý Drap 979
Zlatý marci1 807
Zlatý quentos 628
Zlatý iceT 601
Zlatý hanulka11 536
Zlatý panenka 488
Zlatý annas 449
Zlatý led 396
Zlatý venkovan 390
Zlatý gecco 375

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.