anonym
Jsem si sam sobe " vedenim ". Uz 20 let.
Ale : Neznamena ( alespon pro me ne ) , ze vzdy , kdo je ve vedeni musi
rozkazovat a naopak.
Mam kamarada , ten tesne po revoluci postavil tovarnu ( vyrabi nastroje a formy
dodnes ) a ten propustil 1 zamestnance, protoze mu ukradl 2 sroubovaky. Ja se
za nej tenkrat primlouvala , mel 3 deti … manzelka brecela … ale kamarad
rekl : Ne !! Do 10 let by si takhle odnesl cely stroj. A ja mu pak , asi po
roce dala za pravdu.
Ja neumim rozkazovat , ale neumim drzet ani " hubu a krok ". Ozvu se ( kdekoliv
jinde – v soukromi .. tady .. 🙂 ) , ale musi to byt ve slusnosti , bez
urazek , zasti ..
Mam ale zname , maji opravdu ve vedeni magora. Ten jen chce vsem dokazovat ..
kdo je tam panem. Frnak nahoru .. opovrhuje temi , co mu vlastne penize
vydelavaji a ja si rikam , ze ten na to stejne jednou doplati. -iv-
fcoop
Když by nebyla jiná možnost – radši to první.
Ale „vodvázanej“ bych nebyl – znám to, a vím,jak to mění vztahy mezi
lidmi.
Někdy až groteskně.
Ideální – samostatná bojová jednotka.
Jenže – nežijeme na pustém ostrově.
venkovan
Když je člověk ve vedení, musí dávat pozor aby se nedotknul okolí aby
nedostal ránu.
Když je pod vedení, tak zas musí dávat pozor co na něj ze shora může
spadnout aby nedostal ránu.
Ale k podotázce:
Není mi bližší ani poslušnost ani rozkazování. Ale vzájemný respekt. Ve
společnosti se jeden bez druhého neobejdem.někde jsem četl, že abych se
mohl ve městě důstojně chovat, je pro mne velmi důležitá obsluha
veřejných záchodů. A taky vedení společnosti které je provozuje, aby ta
zařízení byla čistá. Ale pro tuto společnost jsou důležité jiné
společnosti, které dají svým lidem výplatu, aby si potom, když je potřeba
koupili službu veřejných záchodků.
Drap
Postupem času jsem se musel naučit obstát na obou pólech, takže mi ani
jedno ani druhé problém nedělá.
anonym
Pokud není člověk zrovna generálním ředitelem, tak je přece vždy
v obojím. Už od vojny je nutné obstát jak u své čety, tak u velitelů.
A totéž je na různých stupních firemních hierarchií, od parťáka, přes
vedoucího směny, mistra, stavbyvedoucího až po ředitele odboru, či dokonce
divize. Podle kvalifikace a kariérního postupu.
Jednodušší je sice za nic nezodpovídat, mít prázdnou hlavu, žádné
starosti a nechat se vést. Ale protože od listopadu mají šanci všichni
schopní a vzdělaní, bez ohledu na politické a jiné smýšlení, máme
každý to, nač si troufnem a částečně, i co si zasloužíme.
Takže mezi poslušností a rozkazováním (které je leda ve
vojensko-policejních strukturách), je ještě normální, objektivní,
kvalifikované, spravedlivé a osvícené vedení, kde je prestiž založená na
znalostech a přirozené autoritě.
Pak jsem převážnou část své profesní dráhy byl v té druhé skupině,
ale vždy se snažil vyhýbat bossingu i ostatním arogantním metodám
„moci“.