Avatar uživatele
Pokročilý

Jsme svobodní?

Je člověk svobodný? Proč myslíte, že je, proč myslíte, že ne?

Je člověk svobodný ve svém myšlení a rozhodování, i když na něj mělo vliv prostředí, ve kterém vyrůstal? Dá se říci, že člověk, který se narodil ve "špatném" prostředí (z hlediska morálních hodnot), takže má sklony ke špatnému chování, je svobodný i přesto, že se třeba chová zle proto, že mu to tak přijde přirozené? Nebo někdy dosáhne člověk stavu, kdy se odprostí od veškerých dřívějších vlivů a své hodnoty si uspořádá úplně sám?

Těším se na vaše odpovědi; když se trochu rozepíšete o svém názoru (uvedete argumenty pro a proti výroku "člověk je svobodný"), budu jedině ráda.:-)

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

závislost na čemkoli tě připraví o svobodu ..může to být třeba závislost na svobodě :o

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Člověk je svobodný, jen to tak musí cítit, nesmí se nechat ovlivňovat a manipulovat, mít svůj názor. Svobodně se můžeme rozhodnout pro cokoliv, pokud nám rozum a srdce napoví správně.


Avatar uživatele
Pokročilý

Jsi jen tak svobodná, jak vysoké je tvé konto.


Avatar uživatele
Bronzový

Otázka "Je člověk svobodný?" asi není správně formulovaná. Vysvětlím na příkladu, který se sám nabízí.

V češtině lze slovo "svobodný" použít jako opak k "ženatý/vdaná" (žijící v registrovaném partnerství). Zde slovo "svobodný" má absolutní hodnotu. A má i absolutní opak. Buď jste svobodná nebo nejste. Tedy, buď jste svobodná NEBO vdaná. Nejde být obojí, nemůže nebýt jedno z toho, nemůžete být do nějaké míry vdaná nebo z několika procent svobodná.

Uvažujeme-li o slově "svoboda", "svobodný" ve smyslu svobody vyjadřování, svobody vůle, svobody jednat apod., pak taková absolutní hodnota neexistuje a, naopak od příkladu výšše, vždy jde o míru svobody. Polohu dané svobody, tedy dané míry svobody, pak na pomyslné linii mezi abstraktními absolutními svobodou a nesvobodou odhadujeme tak, že dvě míry svobody vzájemně porovnáváme.

Pokud něco existuje, pak tím, že je to nějak vymezeno oproti ostatnímu, co není jeho součástí. Co vymezeno není, neexistuje. Člověk, jako jeden z nesčetných jevů tohoto světa, je nějak vymezený, omezený (teď to nemyslím pejorativně). Pokud bychom přesto uvažovali, že by nějaký subjekt, řekněme člověk, měl být zcela neomezený, tedy absolutně svobodný, pak by asi pojem svobody a nesvobody nebo pojem míry svobody nechápal. Neměl by pro něho žádný význam. Asi bychom ho neoznačovali jako člověka, nýbrž nějakým pojmem ze sfér, kde se mluví o absolutním bohu.
(Bohužel, pojem absolutní nesvobody může být jaksi "představitelnější" - stačí si představit, že upadnete do otroctví, nebo že úplně ochrnete.)

Omezeni jsme mj. našimi tělesnými dispozicemi, dispozicemi naší nervové soustavy, naším DNA, gravitací, klimatem, délkou života, prostředím, v němž jsme se narodili, společenskými poměry, v nichž žijeme atd. atd. Něco nás omezuje všechny stejnou měrou, něco každého jinou. Tím vším je dána míra naší svobody i v našem myšlení a rozhodování.

Do jaké míry se jedinec dokáže odprostit od "dřívějších vlivů" závisí tedy na tom, jak rigidní, jednostranné a podobně tyto vlivy byly, a na tom, jak "kvalitní" nervovou soustavu daný člověk má. Jinak na tom bude vnímavý a přemýšlivý skeptik a jinak "krátkozraký", samozřejmý suverén, který slepě akceptuje, co je mu tlučou do krabičky. Například osobním příkladem. A přijde-li mu to momentálně lukrativní. Jiná je situace v názorově pluralitní společnosti s vysokou mírou svobody projevu a jinak v policejním státě, kde vás vyjádřené pochyby o politice strany přivedou na výslechovku, nebo mezi lidmi zcela ovládnutými nějakou ideologií, kde vám pochyby o její svatosti z hlavy vyženou ti nejbližší, pokud si vůbec nějaké pochyby dokážete sama představit.

Odprostit se od veškerých vlivů asi nejde. Člověk si své morální hodnoty úplně sám neuspořádá. Už proto, že úplně sám prostě není. Kdyby byl, byly by mu morální hodnoty na entle - nebylo by vůči komu je uplatňovat.

Pokud Vám tohle "rozpovídání", nutně zhuštěné, neúplné a diskutabilní, nestačí, sáhněte po knihách nějakého filosofa, lépe různých filosofů. Ti dokážou být jinak ukecaní, milá Houslový klíči. To budete koukat! ;-)


Avatar uživatele
Stříbrný

Otázka je, co je to svoboda.
Svobodný jsem byl za komunistů, kdy jsem se mohl rozhodnout do kterého zaměstnání půjdu...dnes nemohu, protože MUSÍM vzít zaměstnání kde mě jako starého člověka ještě vezmou.
Svobodný jsem byl za komunistů, kdy jsem se mohl rozhodnout, zda-li si vezmu půjčku nebo ne...jistota zaměstnání.....dneska se bojím vzít jakoukoliv půjčku z důvodů NEJISTOTY zaměstnání.
Svobodný jsem byl za komunistů, kdy jsem mohl říci názor na nešvary či nedostatky ve fabrice...dneska nemohu, protože za jakýkoliv neshodný názor či výtku proti vedení je vyhazov.
Svobodný jsem byl za komunistů když jsem se rozhodoval, zda-li pojedu do práce autem nebo ne....dneska MUSÍM (teda musel jsem, nyní jsem nezaměstnaný), protože jiný spoj není a nebo sám podnikatel mě nutí jezdit autem (podmínka při nástupu, být flexibilní a moci být kdykoliv k dispozici)
Nesvobodný jsem byl za komunistů kvůli cestování, ale to dneska jsem také, protože jen ten kdo na to má může cestovat...lidé s minimálním příjmem v tomto případě nejsou svobodní.
Takže plně se ztotožňuji se -Shady- "SVOBODNÝ JSI TAK, JAK VYSOKÉ JE TVÉ KONTO.), protože lidé s příjmem okolo 10tisíc jsou méně svobodní než ti, co mají miliony.


Avatar uživatele

Na takovéto rozepisování sis ale vybrala nesprávné stránky. Měla by ses podívat do pravidel a do kodexu.

Jsme svobodní, pokud se cítí být svobodný náš duch a naše mysl. S fyzickým stavem to příliš nesouvisí. I rozhodování o tom, zda budeme zlí, podlí, podvodníci, čestní, upřímní atd. je jen otázkou našeho svobodného rozhodnutí.


Avatar uživatele
Zlatý

Človek je slobodný vo svojom zmýšľaní a konaní ako viktoriánska panna v korzete.
Čo je to sloboda, sloboda zmýšľania, sloboda konania? To všetko obmedzujú akési prírodné a spoločenské podmienky - pravidlá, zákony, ako v hudbe husľový kľúč...
Všimnite si, aj tu na tejto stránke, ste potvrdili dodržiavanie akýchsi pravidiel. Ak vybočíte z radu, okamžite sa nájde ktosi, kto vám ich pripomenie, prípadne aj potrestá.
Čo to znamená? Človek, nech by sa akokoľvek cítil slobodne, je obmedzený svojou vlastnou duchovnou i fyzickou podstatou a daným prostredím. Ale slobodný človek sa snaží z tohto obmedzenia vymaniť. Len neslobodný sa zmieri.


Avatar uživatele
Pokročilý

Člověk je svobodný, za mě jednoznačně. Může se rozhodovat o svém životě, může si vybrat, kde chce žít, může si zvolit, jeslti být šťastný nebo věčně nespokojený...


Avatar uživatele
Pokročilý

Dohromady nevim, ale já jo


Avatar uživatele
Pokročilý

Tohle je dost dobrý k zamyšlení...
http://www.videacesky.cz/…

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Kultura a společnost

Zlatý annas 3358
Zlatý Drap 1793
Zlatý led 1450
Zlatý hanulka11 1277
Zlatý quentos 1114
Zlatý marci1 1076
Zlatý vagra 799
Zlatý mosoj 798
Zlatý gecco 714
Zlatý iceT 652

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.