Jeden kluk…

Máš několik možností.

1. Najdeš nějaký jeho tajemství, dostatečně velký na to abyste souhlasil s uzavřením paktu mlčenlivosti.
2. Půjdeš s tím ven, nejlépe hned tady na odpovědích to napiš. Mě osobně žádný tvoje tajemství vůbec nezajímá, ale napiš to sem hned teď.. jinak to nevydržím!!
3. Zapomeneš na to a budeš to brát tak že co se stalo, stalo se, s tím že to možná někdy v budoucnu vyjde najevo. A co, stejně je to minulost.

PS: Tajemství netajemství, no co, tak ses počůrával, já taky, ještě včera…teda..kdysi dávno… chci říct nikdy se mi to nestalo.

Asi ti to v téhle situaci přijde jako nejhorší a nejméně užitečnější ráda (chápu, jak se cítíš, když někdo ví něco, co ti není vůbec příjemné), ale řeknu ti to takhle – ignoruj to. A kdyby už snad chtěl na svoje (pro něj velmi vtipné) poznámky odpověď, odpověz zcela lhostejně.. Pokud se budeš vztekat a vyjadřovat emocemi to, jak moc tě to štve, tak posměváček ze svého výkonu bude mít radost a bude pokračovat. V opačném případě ho to časem omrzí.

Neřeš to, časem to přejde.

Bylo by super, kdyby se Ti povedlo sebrat odvahu a řekls to sám. Posměváčka by to určitě dost naštvalo, protože by tím přišel o vlastní trumf…