Je souvislost mezi psychopatem postrádající strach a zkušeností klinické smrti spojenou se ztrátou strachu ze smrti?

Žádná, jsou to dva různé mechanismy vedoucí k podobnému výsledku.
Pozoruhodné je, že zážitek klinické smrti leckterého psychopata „vyléčí“.

BTW: To je jen výkladová zkratka. Psychopatologie není nemoc ale vývojová porucha. Nedá se léčit tak jak se léčí nemoci.

Také nevidím žádnou souvislost, psychopat nemá zábrany a nemá pud sebezáchovy, proto může být jeho vztah ke smrti lehkomyslný a bagatelní. Ten kdo se setkal s tím co je po smrti v důsledku klinické smrti, může mít nesdělitelný zážitek, otázkou zůstává do jaké míry je relevantní a do jaké míry je irelevantní. Já jsem k zážitkům v klinické smrti hodně kritický.

Pokud jde o psychopata, který má zkušenost klinické smrti, pak určitě.