Je pro Vás manželství utrpení nebo potěšení? V čem konkrétně?

První manželství bylo utrpení. Po pěti letech vztahu jsem se konečně nechala přemluvit ke svatbě (to jsme už měli dcerku) a týden po obřadu manžel vyhlásil: „Takže teď na tebe mám ten papír, jsi moje manželka, takže budeš dělat to a to…!“ Také jsem nesměla ke kamarádce – nebo asi takto: 3× mi to překazil, počtvrté mě k ní pustil, ale pak mě tam kontroloval telefonem a neváhal třeba zabouchnout klíče od bytu doma a přijet si za mnou k ní pro moje. (Divné, že šel s košem – on, který nikdy nechodil – a nevzal si klíče od bytu, ale vzal si od auta…) No, co kdybych kamarádce dala dítě, ona mě kryla a hlídala mi a já šla za nějakým chlapem?! Po roce jsem byla v rozvodovém řízení.

Moje současné manželství je potěšení. Doma vládne pohoda, máme se rádi, oba se snažíme, aby rodina, náš vztah i společná domácnost fungovala. A vše funguje, jak má. 🙂