Avatar uživatele
Zlatý

Je normální že ve vzpomínkách vidím i sebe?

Že tu danou situaci vidím jakoby z pohledu jiné osoby (neznámého pozorovatele)?
Doplňuji:
Přece jenom z té situace bych měl vidět maximálně svoje ruce, nebo třeba nohy, prostě tak jak jsem to v danou chvíli viděl já, protože TOHLE byl úhel pohledu ze kterého já jsem to viděl, ale když si vybavuju nějakou vzpomínku z určitý situace, tak nevidím to co jsem viděl já svýma očima, ale pokaždé to vidím z pohledu další osoby a sebe vidím jako celého člověka, jako jednu z postav.

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

to mně dělá taky ..proto věřím, že jsem vyjímečný

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Pokročilý

Myslím, že ano, já to tak mám taky.:)
Ještě zajímavější je, když mi třeba někdo něco o mně vypráví (co si já nepamatuju) a po určité době získám pocit, že si to pamatuju sama, ne že to znám z vyprávění...


Avatar uživatele
Bronzový

Vzpomínky nejsou přesným zachycením situace. Každý si pamatuje cosi jiného. Emoce, lidi, místa,... A při vybavování si uložené informace mozek doplní bílá místa představivostí a hlubšími vzpomínkami...

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Bronzový

Klára K.

stává se mi to také, myslím, že je to normální...

 

Zajímavé otázky v kategorii Věda

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Věda

Zlatý annas 2736
Zlatý quentos 1320
Zlatý mosoj 1305
Zlatý Drap 964
Zlatý hanulka11 627
Zlatý led 605
Zlatý gecco 589
Zlatý marci1 538
Zlatý arygnoc 507
Zlatý Lamalam 487

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.