Je lepší kniha nebo film u stejného díla? Co byste raději volili?

Raději knihu, film si vždycky jen „vyzobe“ nejdějovější okamžiky, aby se na to dalo koukat, a tím leckdy překroutí myšlenku díla. Výjimkou potvrzující pravidlo je „Jméno růže“ – kniha se nedala číst, film stejného jména je však dobrý právě proto, že si vyzobal zajímavé okamžiky, kterých ovšem v knize moc nebylo.

Souhlasím – v zásadě, s Quentosem…
😉
Jsou knihy, které se ´nedají´ číst (pro mne je to, třeba, celej Jirásek) – ale na některé filmy, jejichž námětem jsou Jiráskovy knihy, se koukat dá.
Jsou knihy, které ´není´ možné zfilmovat (typicky Saturnin), kniha je prostě nedostižná.
Obecně nemůžu říct, zda bych si vybral knihu nebo film, v konkrétních případech ano.
😉

Jak kdy,jak co,já mám nejradši si knihu přečíst a pak se kouknout na film.Jen tak,kvůli dojmu.Ovšem většinou vyhrává kniha.

Raději dávám přednost knize. Člověk si při čtení sám vytváří představu, jak o charakterizaci jednotlivých postav tak i prostředí kde se děj odehrává. V podstatě si zjednodušeně řečeno ve své fantazii promítáme vlastní filmový příběh. Později po přečtení knihy, když jdu do kina na zfilmované dílo tak již nejsem příběhem tak nadšen, jako při předchozím přečtení knihy.
Někdy se naopak stane, že po zhlédnutí dobrého zfilmovaného románu si jej dodatečně přečtu.
Rovněž dávám za pravdu ostatním, že občas narazím na dobrý zfilmovaný příběh, který je v původní knižní podobě rozvláčný a špatně se čte.

Určitě knihu.

Kniha je vždy lepší, než film, mám pocit, že film se zaměřuje vždy jen na část díla a nikdy ne tak, jak si to sama ve své fantazii při čtení domyslím, takže vždy docela zklamání. Například mám moc ráda knihu „Když v ráji pršelo“, od Jana Otčenáška, ale když jsem viděla film, byla jsem hrozně zklamaná, to nebyl pěkně udělaný film

to je těžko…jak co a jak kdy…
ten kdo první přečetl knihu a pak ji viděl na plátně, řekne, že v každém případě knihu, protože film je obvykle o něčem jiném a zklame tak čtenářovy původní představy, které má z vytvořené knížky…malý příklad…já čtu hodně klasické sci-fi a těšila jsem se na film (ony se ty moje přečtené vůbec nezfilmovávají) Já, robot (knížku jsem četla několikrát)…jenže když tam z šedovlasé doktorky staré panny udělali sexbombu, zbytek měl společnou jen tu nejzákladnější myšlenku a s divokými „ekšn“ scénami se roztrhl pytel (v knize není ani jedna) tak jsem si řekla, film nikdy více…
jenže pak jsou tu ty „těžké“ knihy např. od již zmiňovaného Jiráska, ty bych na 100% nepřečetla…takže film vřele uvítám…
a třeba Petrolejivé lampy, byl podle mne skvěle obsazený a natočený film…ke čtění bych si to nikdy sama nevybrala…
a navíc je to i „zdechlosti“…film je obvykle za 2 hod odbytý, což se o většině knih říct nedá…dřív jsem četla hodně, teď raději místo toho usnu u TV .-))

Podle mých zkušeností rozhodně knihu… V té je všechno, pracuje vlastní fantazie. Ještě jsem neviděla film, který by se mi líbil víc, než kniha. Film je vždycky hrozně osekaný, chybí tam spousta zajímavých okamžiků a to ani nezmiňuji fakt, že se hlavní hrdinové často vůbec nepodobají těm, které si člověk podle knížky představuje. Například takové Petrolejové lampy byly z mého pohledu v tomto směru naprostá katastrofa. Snesitelné by to mohlo být jen v případě, kdy se člověk nejdřív podívá na film a až potom čte knížku.