Avatar uživatele
Stříbrný

Jaký máte názor na nevěru?

Chtěla bych se zeptat, jaký názor na to máte vy. Zvládli byste nevěru u partnera odpustit? Myslíte si, že to u vás jako ''malé povyražení'' z ''nudného'' vztahu neuškodí, pokud se to ten druhý nedozví, nebo to berete jako nepřístojnou věc jak u sebe, tak u druhého?
Doplňuji:
Deli: Můj názor na tohle téma.. Sama bych to nezvládla udělat, ani bych neodpustila v hodně krátkém vztahu (řekněme pod půlrok), na začátku je přece krásná zamilovanost, objevování něčeho stále a stále nového a.. V téhloe části bych to určitě neodpustila. Z druhé strany chápu, že v delším vztahu už se lidi okoukají, zamilovanost opadne, tak kdyby něco partnerovi ''ujelo'', tak bych to nehrotila do nějak velkých následků-neříkám, že by mi to nevadilo, ale nechala bych to po čase být.. Přesto mi to přijde smutné, ztratí se tak lehce důvoěra a pak si můžete o druhém říkat, jestli to neudělal zase, akorát bez toho, že by se vám přiznal.. Tohle je můj názor.

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Koukám, že tolik diskutované téma a veřejně se tu nevyjádří skoro nikdo.
Názor: neodpustil bych, ale za určitých okolností já možná... je taky kouzelný.

Budu upřímná:
S mým manželem žiji 4 roky, 2 roky v manželství. Miluji ho. O nevěře mluvíme zcela otevřeně oba. Oba víme, že bychom si kvůli náhodnému uklouznutí náš vztah a naši rodinu rozhodně neničili, tedy odpustili bychom.
Přemýšlela bych, proč to udělal. Co mu chybí se mnou? V čem je ona lepší? A ano, mrzelo by mne. Možná bych nebyla pár dnů zrovna pohodová. Ale scény bych kvůli tomu nedělala, slovo rozvod by u nás nepadlo.
Zrovna tak vím, že by to fungovalo i naopak, kdybych byla nevěrná já.
Ale myslím, že je lepší, když se o případné nevěře ten druhý vůbec nedozví. Pak nebude zraněný na duši a ten, kdo byl nevěrný, ať si to se svým svědomím srovná sám.

Co bych ale považovala za nepřístojnou věc, by byl paralelní dlouhodobý nejen sexuální, ale i citový vztah. Tady se už nedá nic odpouštět, jen odejít.

A co Tvůj názor, WeeBear?

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

nevěra je ošemetná věc.

moje babička, když jsem se (hodně mladý) poprvé ženil, řekla mně i mojí ženě: Když chceš podvést, dělej to tak, aby se to ten druhý nedověděl.
To za prvé.
Za druhé.
Prezentuji pouze mužský názor /resp. můj/:
(admini odpustí sprostá slova):
když se v gumákách projdu po hnojišti, nic se neděje (gumáky lze umýt), když mi do gumáků někdo nasere, to mně štve (alegorie, gumáky se zevnitř myjí hodně blbě) (dámy odpustí za přirovnání).


Avatar uživatele
Pokročilý

Neodpustil bych nikdy, ale za jistých okolností by se mohlo stát, že bych se nevěry dopustil já, i když se tak zatim po 2 letech nestalo.


Avatar uživatele
Pokročilý

Já bych odpustit neuměla. Jestli se to má stát, nebo stane, nechci o tom vědět. Sama za sebe můžu říct, že jsem doteď nevěrná nebyla. Víte co by mi dělalo u nevěrného protějšku, byť by se to stalo třebas jen jednou, potíž? Neuměla bych se vyrovnat s představou, že svoji něžnost atd. věnoval jiné. Myslím, že bych si to dlouho představovala a to by byl konec našeho vztahu, protože bych pak asi už nevěřila, že city a něžnosti které ke mě projevuje jsou opravdové. Já vim, beru to moc vážně, ale už jsem taková. Zkoušela jsem to změnit, ale prostě to neumim.


Avatar uživatele
Registrovaný

Já jsem nevěru odpustila,ale vztah už měl trhliny,kterých se nedalo zbavit.Já zastávám názor - Udělal to jednou,udělá to víckrát....Doporučuji neodpouštět,ačkoli já sama odpustila.Ale už jsem přestala věřit a to je začátek konce.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Kvalitní odpovědi v: Rodina a vztahy

Zlatý Drap 978
Zlatý marci1 806
Zlatý quentos 628
Zlatý iceT 601
Zlatý hanulka11 536
Zlatý panenka 488
Zlatý annas 449
Zlatý led 396
Zlatý venkovan 390
Zlatý gecco 375

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.