Avatar uživatele
Zlatý

Jaký má původ a význam biblické tvrzení, že se "z Šavla stal Pavel"?

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Apoštol Pavel byl židovského původu a po svém narození dostal jméno Saul (Šavel). Jeho rodiče, zřejmě zámožní lidé, byli římskými občany. Saul však vyrůstal v prostředí ovlivněném řeckou kulturou, a tak dobře ovládal řecký jazyk. Vyučil se řemeslu svého otce – tkalcovství a zhotovování stanů. Jeho rodiče, pravověrní Židé, ho poslali do Jeruzaléma, kde si jako žák slavného Gamaliela osvojil znalost písem i rabínskou tradici. Stal se přesvědčeným přívržencem strany farizeů a horlivým odpůrcem Ježíšových následovníků, které zpočátku pronásledoval.Po svém obrácení na cestě do Damašku se dal pokřtít a stal se jedním z největších hlasatelů evangelia Ježíše Krista, nejdřív mezi Židy, potom mezi pohany.

Zdroj: http://www.kefas.cz/clanky/Rok -svateho-Pavla.html

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Máte na mysli toto?

Pavel
Synonyma hesla: Apoštol Pavelsvatý Pavelapoštol národůApoštolŠavelPaulusPaulos ŠaulPavel z TarsuPavel z Tarzu

Kategorie: osobnost Bible křesťanství

Podkategorie: Nový zákon

Časové zařazení: 1. století

Základní údaje. O životě apoštola Pavla máme hojné zmínky v Novém zákoně, z nichž můžeme při vyjít při rekonstrukci jeho životopisu. Pozdější apoštol národů se narodil v prvních letech našeho letopočtu v Tarsu v Kilíkii (srov. Sk 21,39). Pocházel z Benjaminova kmene a při obřízce obdržel jméno Šavel (Šaul, to znamená „vytoužený, vyprosený od Jahva“). Pavel (řec. Paulos, lat. Paulus, to jest „malý, nepatrný“) je jeho druhé osobní jméno jakožto římského občana. Byl vychován přísně podle Mojžíšova zákona a tradice a patřil k přívržencům farizeů (srov. Flp 3,5nn). Jeho mateřskou řečí byla aramejština, jako Žid z diaspory znal řecky (lidový dialekt zvaný koiné). Jako občanovi římské říše (srov. Sk 22,27) mu nebyla neznámá helénistická kultura, stejně jako politické, společenské a náboženské struktury a instituce celého římského impéria. Vyšší vzdělání získal v Jeruzalémě, kde se stal učitelem Zákona. Jeho učitelem byl tehdy slavný Gamaliel, umírněný člen židovské Velerady (Sk 5,34–39). Spíše než o vzdělání v dnešním smyslu bychom měli mluvit o celkové formaci: u Gamaliela se Šavlovi dostalo uvedení do rabínského myšlení, výkladu židovského Písma i do tradiční ortodoxní židovské zbožnosti (Sk 22,3). Vyučil se jako tkadlec stanů a toto řemeslo vykonával i později během svých apoštolských cest. Svou manuální zručnost a schopnost vydělat si sám na své živobytí zmiňuje na více místech (Sk 18,3; 1 Sol 2,9; 1 Kor 4,12 a jinde). Podle všech náznaků nebyl ženatý (srov. 1 Kor 7,7). Zdá se, že trpěl jakousi neznámou chorobou a slabostí (srov. Gal 4,13; 2 Kor 12,7–10).

Setkání s Ježíšem. Šavel se s Ježíšem nesetkal během jeho pozemského života. Poté co se uzavřelo Ježíšovo pozemské působení, vrací se Šavel do Jeruzaléma a stává se horlivým pronásledovatelem křesťanů, jež považuje za odpadlíky od židovství. Účastnil se kamenování jáhna Štěpána (srov. Sk 7,58); od velekněze si pak vyžádal pověření přivést křesťany z Damašku v poutech do Jeruzaléma (Sk 9,3). Splnění tohoto úkolu však překazí rozhodující událost Pavlova života: na cestě do Damašku se mu zjeví vzkříšený Kristus a vyvolí si ho za apoštola mezi pohany. O této události se opakovaně dozvídáme z mnoha míst Nového zákona (Sk 9,1–19; 22,6–16, 26,12–18; 1 Kor 9,1; Gal 1,13–17, Flp 3,12) a pro svou dramatičnost se stala asi nejčastějším pavlovským motivem ve výtvarném umění.

Počátky Pavla jako křesťana. Hned v Damašku Šavel přijímá křest, zdolává postupně nedůvěru ostatních, kteří ho znali jako pronásledovatele, a hlásá, že Ježíš je Boží Syn (Sk 9,20). Krátce pobýval v Arábii (srov. Gal 1,17), ale vrátil se do Damašku, odkud však musel nakonec utéci před Židy (Sk 9,24). Tři roky po svém obrácení přichází za apoštolem Petrem do Jeruzaléma a žije několik let v Sýrii a Kilíkii (srov. Gal 1,18–21; Sk 9,30). Jeden z Pavlových nejbližších spolupracovníků, Barnabáš, ho přivedl do Antiochie Syrské (Sk 11,25) a odtud pak oba nesou pomoc křesťanům v Jeruzalémě (Sk 11,27–30). Po návratu zpět dostávají od Ducha Svatého pověření hlásat evangelium mezi pohanskými národy. Začína se nejdůležitější období Pavlova života: jeho tři velké misijní cesty.

Misijní cesty. V letech 47–48 se vydává s Barnabášem (k němuž se přidává Jan Marek) na první cestu na Kypr a do jižních provincií Malé Asie (Sk 13,1 – 14,26). Navštěvují jednotlivá města (Antiochie Pisidská, Ikonion, Lystra, Derbe), kde zakládají církevní obce a zakoušejí první velké obtíže při hlásání evangelia. V roce 49 se už Pavel i Barnabáš účastní Jeruzalémského koncilu, který rozhodne o další evangelizaci tehdy známého světa (Sk 15,1–30). Druhou misijní cestu v letech 49–52 (srov. Sk 15,36 – 18,22) nastupuje apoštol Pavel spolu s dalším blízkým spolupracovníkem Silou (Silas, později Timoteus). Přes Malou Asii se dostávají až do Evropy, kde zakládají významné křesťanské obce v městech Filipy, Soluň (Thessaloniké), Athény, Korint. V Korintě napsal apoštol Pavel První a Druhý list Soluňanům. Přes Efez se Pavel vrátil do Antiochie Syrské. Během své třetí cesty v letech 53–58 (srov. Sk 18,23 – 21,16) pobýval Pavel v Efezu, kde byl ve svém poslání poměrně značně úspěšný (srov. Sk 19,1 – 20,1; 1 Kor 16,9). Okruh jeho spolupracovníků je už širší a i s jejich pomocí jsou založeny křesťanské obce v Kolosách, Laodiceji a Hierapoli (srov. Kol 1,7; 2,1; 4,13). V samotném Efezu Pavel napsal List Galaťanům, První list Korinťanům a zřejmě i List Filipanům. Kvůli pronásledování musel odejít z Efezu přes Makedonii (zde píše Druhý list Korinťanům) do Korintu (Sk 20,3). Z Korintu apoštol Pavel odeslal své teologické opus magnum – List Římanům – a přes Makedonii, Troadu, Milét, Tyros a Caesareu se vrací do Jeruzaléma. Jeruzalémským křesťanům a křesťankám přitom přináší výtěžek sbírky, kterou učinil mezi spolubratry v Makedonii a Korintě.

Vězení a závěr života. V Jeruzalémě byl zatčen a dva roky vězněn (58–60) v Caesareji, kde rovněž sídlil římský prokurátor. Odpovědnost za Pavlovo věznění měl nejprve Felix a později Festus. Během tohoto věznění napsal Pavel List Kolosanům, Efezanům a Filemonovi. Hrozí mu židovský soud, a tak při své obraně využívá toho, že je římským občanem, a odvolává se k císaři. Prokurátor ho poslal lodí do Říma (Sk 23,23 – 28,14). V Římě je Pavel jako vězeň dva roky v letech 61–63 (Sk 16,31), může se však poměrně volně pohybovat, přijímat návštěvy a dokonce hlásat evangelium. Podle náznaků v tzv. pastorálních listech a podle církevní tradice byl Pavel z vězení v Římě vysvobozen a měl hlásat evangelium v Hispánii, po čemž dlouho toužil (srov. Řím 15,28), i na Východě (Efez, Kréta, Makedonie atd. – srov. 1 Tim 1,3; 2 Tim 4,13; Tit 3,12; 4,13; 2 Tim 1,4). Nechal v Efezu Timotea a na Krétě Tita, aby zorganizovali tamější církevní obce. V Makedonii pak napsal První list Timoteovi a List Titovi. Pak je apoštol zatčen (v Malé Asii, buď v Troadě, nebo v Efezu) a převezen do římského vězení. Zde umírá roku 67, přičemž krátce před svou mučednickou smrtí napsal Druhý list Timoteovi.
Zpracováno podle významného slovenského biblisty Jozefa Heribana (Príručný lexikón biblických vied).


Avatar uživatele
Zlatý

Saul z Tarsu aneb obrácení apoštola Pavla.
Řekne-li se o někom, že mu „spadly šupiny z očí“, znamená to, že nabyl správného poznání. Když nás tlačí „osten v těle“, míníme tím, že nás drží nějaký problém při „zemi“, abychom se nepovyšovali. Když řekneme „Petr nebo Pavel“, naznačujeme, že to může být kdokoli, nebo vyjadřujeme, že jeden je jako druhý. Všechna tato rčení se vztahují k Saulovi, kterému také říkali Pavel. Proměna jeho jména z původního hebrejského Saul (v přepisu Šavel) na latinské Paulus se dostala i do rčení „ze Šavla se stal Pavel“. Označuje prudkou změnu v názorech a postojích lidí poté, když se přesvědčí o správnosti určité věci. Co neuvěřitelného prožil Saul z Tarsu? V Bibli, v knize Skutky apoštolů, se podrobně popisuje zázrak, který zásadně změnil jeho život.
Kdo byl Saul z Tarsu?
Saul žil v 1. století našeho letopočtu, v době vzniku a šíření křesťanství. Narodil se v Tarsu, hlavním městě tehdejší římské provincie Kilikie na jihovýchodě Malé Asie. Vzdělání získal v Jeruzalémě u vynikajícího farizejského učitele Gamaliela, kde se připravoval na dráhu židovského učitele Zákona. Saul ovládal několik jazyků, měl výbornou znalost Starého zákona a mimořádnou schopnost vykládat biblické texty rabínským způsobem. Jako nadějný mladý muž byl pověřen židovskou veleradou náročným úkolem: v celé říši pronásledovat rodící se skupiny křesťanů. Měl plnou moc tyto stoupence Kristova učení uvěznit a zabíjet. Při jedné jeho výpravě do Damašku se však stal zázrak – Saulovi se náhle zjevil vzkříšený Kristus. Při tomto neuvěřitelném setkání se proměnil z Kristova nepřítele v Kristova apoštola. Od té chvíle začal neohroženě kázat a vyznávat, že Ježíš je opravdu Boží Syn. To se nelíbilo Židům. Považovali ho za odpadlíka hlásajícího bludy a chtěli ho zabít. Dověděl se o tom i sám král Agrippa a nechal ho předvést k římskému místodržiteli do Cesareje ke slyšení, aby zjistil, co je na tom pravdy. Sešla se celá dvorní suita i hodnostáři města

Zdroj: http://apostol.webnode.cz/apos tol-pavel/


Avatar uživatele
Zlatý

Význam biblického tvrzení, znamená zásadní změnu myšlení a názorů poté,když se někdo sám přesvědčí o nesprávnosti svých předešlých názorů.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Kultura a společnost

Zlatý annas 3358
Zlatý Drap 1793
Zlatý led 1450
Zlatý hanulka11 1277
Zlatý quentos 1114
Zlatý marci1 1076
Zlatý vagra 799
Zlatý mosoj 798
Zlatý gecco 714
Zlatý iceT 652

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.