shodit dok.

1. hozením dopravit dolů: shodit pytel z vozu; shodit přítele do vody svrhnout
2. expr. svléci 1: shodit těžký kabát
3. zbavit se 2 něčeho: shodit vousy; shodit ze sebe všechen strach
4. hovor. expr. prozrazením uškodit n. způsobit blamáž: shodil ho u soudu; — shodil se před známým, u ženy;

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=shodit+&Hle­dej=Hledej

Původ – J. Rejzek: Etymologický slovník

1. hodit, hod, dohodit, nahodit, náhoda,
přihodit se, prohodit, obhodit, zahodit,
přehodit, odhodit, vyhodit, uhodit,
úhoz, prohoz, přehoz aj.
V tomto významu
jen č. a p. (ugodzić ‘uhodit’),
etymologicky patří k :hodit se. Významový
posun pochopíme ze stč. hoditi
‘jednat vhod; mířit k něčemu; zasáhnout,
trefit’, starší význam je např.
v dohodit ‘obstarat’.

2. hodit se – hodit se, vhodný, příhodný, shodný,
shodovat se, shoda, dohoda, dohodnout
se, rozhodnout (se), výhoda, pohoda,
pohodlí, pohodlný, nehoda aj.
Psl. *goditi (sę) – se vyvozuje
z ie. ghedh-/ghodh- ‘spojit, být
spjat’. Podobně v němčině -
‘vyhovovat, líbit se’,
něm. gut a angl. good ‘dobrý.

Tvary shodovat se, (jedině zvratné) rozhodovat (se) jsou nedokonavé varianty sloves dokonavých.

Jak je možné zjsitit z původu slov, je důležitý kontext, v kterém slovesa použijeme.