Jaký by byl pdle vás další vývoj dějin ČSR, kdyby Beneš demisi nepřijal?

Následoval by komunistický puč, Beneš se domníval, že eliminuje násilí – bohužel mylně.

O vývoji bylo v podstatě rozhodnuto, byli jsme osvobozeni Rudou armádou, KsČ měla fakticky moc v rukou.

V prípade neprijatia demisie ministrov Benešom by sa zmena politickej línie ČSR oneskorila na najbližšie parlamentné voľby. Dr. Beneš svoju úlohu splnil a riadiť štát vzhľadom na svoj zdravotný stav už nevládal.
Otázkou je, či bez prijatia tzv. Marshallovho plánu tj. Plánu europskej obnovy Benešová vláda mala silu udržať pravicové smerovanie Československa, kedže ČSR podľa medzinárodných dohôd z Teheránu patrila do sféry Sovietskeho zväzu.

„Americký Program obnovy Európy bol jedným z hlavných politických nástrojov
Spojených štátov amerických v mocensko-politickom súperení so Sovietskym zväzom v regiónoch západnej Európy. Bol to prostriedok, ako stabilizovať situáciu v európskych krajinách, ktoré ešte nespadli pod kontrolu Moskvy. Zo strany Spojených štátov amerických bol tiež jedným z rozhodujúcich krokov cesta k zníženiu priamych aj nepriamych nákladov spojených s dominantným postavením v povojnovom svete. "
Čo znamená stratu vplyvu moskovskej KS na dianie v ČSR, v čase, keď už prebiehali prvé kroky "studenej vojny“. ČSR vzhľadom na svoju geopolitické pozíciu nemohlo ostať neutrálne, ako Rakúsko.

Doplňuji:
zdroj citátu:
ČESKOSLOVENSKO A ODMIETNUTIE MARSHALLOVHO
PLÁNU (V KONTEXTE HOSPODÁRSTVA)

Baklárska práca
http://www.cut­n.sk/Library/The­sis/2011/Hideg­hetyTibor.pdf

Upravil/a: led

Vzhledem k velmocemi dohodnutému poválečnému porcování Evropy… už to bylo stejně fuk.

Po nepřijetí demise by pravděpodobně tak jak se zmiňují ostatní následoval krvavý puč. Bylo by to asi hodně horší.
U nás byl, je a asi stále velký problém. Ne to, že nás osvobodila slavná Rudá armáda, ani to, že se rozhodovalo na poválečném rozdělení v Teheránu a v Livadii na Krymu, ale zejména zaprodanci a zrádci v našich řadách. A bohužel i v nedávné době a i dnes je jich dost zejména na vyšších místech.
Říkám tomu český národní paradox. Menšina je za vidinou svého lepšího schopna zlikvidovat většinu. Bohužel i dříve se toto dělo. Sami fašisti prohlašovali, že díky udáním bylo mnoho lidí pozatýkáno. A za středověku např. bitva u Lipan a na Bílé Hoře tomu také nasvědčuje.