Jaké nebezpečí hrozí pěstováním geneticky modifikované plodiny?

Reálná nebezpečí nejsou vzhledem k dosavadnímu stupni poznání v této oblasti zcela jasná a zatím se o nich příliš neví.
Spíše jde o filozofické problémy, zda genetickou modifikací nestartujeme něco, co se v budoucnu může obrátit proti nám.

Myslím, že nebezpečí hrozí…
😉
Zatímco u některých rostlin je modifikace řízená, hrozí ´neřízená´ modifikace přírody – okolí (příroda) na změněné (´nové´) rostliny reaguje a tím jsou vyvolávány její změny – a v podstatě nelze odhadnout, jak – ´kam´ to povede.
Příkladem takové reakce (velmi zjednodušeně*) je např. adaptace bakterií na antibiotika.
___
*) Např. – některé modifikace spočívají ve vyšší odolnosti rostlin vůči chorobám a cizopasníkům – ale i tyto organismy se stykem s modifikovanými rostlinami mění.
___
A jestli souhlasím? – LOL – v zásadě ne, ale druhou variantou je hlad – a ten je ještě méně ´přitažlivý´.
Řešením by bylo ´vyhubit´ část lidstva – ovšem to, kdo by měl určit jak velkou část (a hlavně – ´kterou´ část), skýtá mnohem závažnější otázky, než je modifikace rostlin.
😉

Pěstováním GMO by snad nic hrozit nemělo. Spíš jsou diskutována rizika konzumace GMO. Nějaké přímé nebezpečí konzumací GMO nevzniká, to čím jsou GMO údajně nebezpečné, je na úrovni DNA. Že prý snad můžou pozměněné geny těchto organismů mít vliv na lidskou DNA v podobě mutací genů apod. Ten, komu něco říká genetika, ví, že mutace genů se může projevit až po několika generacích, takže ten vliv na naše zdraví ani nejsme schopni úplně poznat. Toť můj názor…

Organismy se geneticky modifikují proto, aby byly rezistentní (odolné) vůči škůdcům, plísním apod. a z mnoha dalších důvodů. Z tohohle pohledu je to podle mně OK, protože takhle se zvyšují výnosy plodin a tím pádem si můžeme leccos koupit v obchodě, aniž bychom to museli sami pěstovat. Původní varianty bez změněné DNA by takhle výnosné nebyly.

Myslet si tu můžeme o hrozících nebezpečích cokolli. Jen čas ukáže co se z toho skutečně vyklube nebo nevyklube. Zlo je, že geneticky modifikované plodiny jsou masově pěstovány aniž by byly dolohodobě testovány a rizika tak mohla být vyloučena. Naši rodiče si ještě můžou pamatovat na „úžasný“ přípravek proti škůdcům v zemědělství „DDT“.
O tom, že jsou plodiny modifikovány tak aby se samy nemnožili a jejich změněný genetický kód slouží jen pro „kšeft“ výrobcům osiv snad nemá cenu ani hovořit.
Prostě zase za skořápkou „dobra“ najdeme postranní úmysly a uvádění lidí do možného rizika ve jménu zisků.

Evropa je ze 70% závislá na pěstování GM plodin :).
Dcera zpracovávala toto téma v zimním semestru Přírodovědecké fakulty(Biologie).
Konzumace GM potravin je i lidskému zdraví nebezpečná (prokázáno zatím na zvířatech), např. alergie, ztráta plodnosti, onko onemocnění atd.
V Evropě je zatím zakázán prodej GM potravin živočišného původu.
Bohužel se přelidněná planeta bez GM potravin těžko obejde. Díky genetickému inženýrství zemědělci pěstují silné plodiny bez potřeby používat nadměrné množství pesticidů. Taková rajčata s rybím genem se úspěšně pěstují i v chladnějším pásmu/počasí.
Peru i Indie se brání prodeji GMO potravin v obchodech (přesto je jich v regálech vysoké %).
Otázkou etiky je tedy to, aby se každý (zemědělec, spotřebitel) mohl SVOBODNĚ ROZHODNOUT pro konzumaci GM potravin či pěstování takových plodin. A aby takové výrobky v obchodech byly řádně označeny 😉