Nejlepší odpověď
To není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Záleží totiž na
tom, jak svítí slunce, a také na regulátoru, který je napojen k panelu,
resp. mezi panel a akumulátor.
Ten řídí nabíjení, takže do baterie pustí klidně 8A, ale pak ubere.
Pokud bude hodně teplo a hodně svítit slunce, tak panel nemá takový výkon,
jako by to bylo v zimě, takže nabíjecí proud namísto 8A klidně klesne na
2A.
Takže nelze odpovědět, že doba nabíjení bude 7 hodin, protože ani slunce
nebude stejně svítit 7 hodin atd., viz výše popsané.
Upravil/a: quentos
| 0 Nominace Nahlásit |
Další odpovědi
Pokud nebudeme uvažovat ztráty, počítá se to takto:
U = 12 V
Q = 60 Ah = 60*3600 As
P= 100W
A = Q*U
Q = I*t
P = U*I
I=P/U
Q = (P/U)*t
Q/(P/U) = t
60*3600/(100/12) = t
t =25920 sec = 7,2 hod
| 0 Nominace Nahlásit |
Cenobita: To by platilo v případě nabíjení konstantním proudem, což v tomto případě půjde těžko zajistit. Dál zanedbání ztrát způsobí nezanedbatelnou chybu. Ampérhodinová, resp. watthodinová účinnost akumulátoru není zdaleka 100%. O napětí solárního panelu není zde nic známo (ani o druhu akumulátoru), ale je známo, že k plnému nabití olověného akumulátoru se jmen. napětím 12V je třeba napětí nabíječe odpovídající cca 2,7*6 = 16V. Pokud bude panel dávat nižší napětí, těžko s ním bude možné Pb akumulátor plně nabít. Dále při nabíjení při konstantním napětí nebo v případě, že se obě veličiny (napětí i proud) při nabíjení mění, není stanovení dodaného náboje tak jednoduché, jak z tvého výpočtu vyplývá, i když je po formální stránce v pořádku (tedy za předpokladu dostatečného napětí solárního panelu, zanedbání ztrát a dodržení konstantního proudu po dobu nabíjení). Takže se kloním spíš k odpovědi Raibeka.
Však Cenobita píše: „Pokud nebudeme uvažovat ztráty…“ tedy
ideální případ, slunce svítí, solární panel jede na jmenovitých
hodnotách,… napájecí měnič se 100% učinností… Pak 12W, 60Ah baerie je
720Wh, při nabíjení 100W je to 7,2h…
Pokud budeme uvažovat ztráty, je to samozřejmě o něčem jiném. Ale Pak
už to také nejde spočítat pro nedostatek informací. Jinak olověný aku se
nenabíjí na 16V, ale pokud se nemýlím, tak asi 14,4V
Těch 14,4V = 6*2,4V a 2,4V je napětí jednoho článku na počátku
plynování. Napětí článku sice nabitého, ale v ustáleném stavu, bez
zatížení je už asi o 0,1V nižší, ale jedná se o napětí po odpojení
nabíječky! Lze si to lehce ověřit měřením svorkového napětí
akumulátoru při připojeném a odpojeném nabíječi. Rozhodně to nebudou
napětí stejná a rozdíl bude záviset na velikosti proudu dodávaného do
akumulátoru. Je třeba mj. respektovat také úbytek napětí na vnitřním
odporu akumulátoru, o který se v případě vybíjení jeho svorkové
napětí snižuje, ale v případě nabíjení je třeba ho přičíst. Pokud
se podíváš na vybíjecí a nabíjecí charakteristiky v literatuře (např.
Zdeněk Jan+kol.: Elektrotechnika motorových vozidel 1, str. 69), uvidíš ten
rozdíl.
Aby platil výpočet Cenobity, je třeba dodržet podmínku konstantní hodnoty
nabíjecího proudu po celou dobu nabíjení, což obvykle splněno není,
zejména u běžných nabíječů. Stačí kontrolovat proud během nabíjení
na A-metru. Pokud tato hodnota kolísá, nelze dodaný náboj do ak. stanovit
prostým součinem Q = I*t. Existují různé nabíjecí procesy (U, I, W, …),
viz literatura.
- Které město v ČR je podle vás nejlepší k bydlení? (13 odpovědí)
- Je nejlepší pojištění, odkládání peněz na stranu, nebo spoření/investice? (4 odpovědi)
- Jak vypadal či vypadá váš dětský pokojíček? (17 odpovědí)
- Proč má vana odpad na jedné straně a ne uprostřed? (9 odpovědí)
- Jak se zbavit vos? Čím je vypudit? (4 odpovědi)
