Avatar uživatele
Pokročilý

Jak víte že tento svět je skutečný?

"Definuj "skutečnost".To,co skutečně cítíš dýcháš a vidíš jsou jen elektrické signály interpretované tvým mozkem."

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Zejména v Česku je neskutečný .......

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

niet dôvod si nemyslieť, že tomu taj nie je - pokiaľ v sebe človek nemá jointa, alebo jeho chemická vzorec krvi sa nepodobá pervitínu, kokaínu, či nemá plnú hubu lsd.

vlezte do cigánskej osady, zarevte "cigáni pracovať" - keď vám hubu nerozbijú - nie je to realita.
pokiaľ vám to nestačí, skúste sa pohúpať na špagáte alebo si pošlite avízo v podobe guľky cez hlavu.
síce iba na krátko, ale spoznáte, že je to realita.

+++

skutočnosť
● objektívne jestvujúci jav, fakt, realita.
● naozajstný stav vecí.

http://co-to-je.sk/…

Zdroj: http://co-to-je.sk/spresne.php ?dotaz=skuto%C4%8Dnos%C5%A5


Avatar uživatele
Bronzový

Pojem skutečnosti

Skutečnost je paradoxní pojem: na jedné straně by měl označovat to, co opravdu jest a nezávisí na pozorovateli, na druhé straně každý výměr toho, co je a co není skutečné, je výtvor člověka a určité kultury. Tak lze patrně chápat i slavný výrok sofistického filosofa Prótagory, že „mírou všech věcí je člověk – jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou“. Tuto dvojznačnost prozrazuje i původ slova: české „skutečnost“ souvisí se slovem „skutek“ a je odvozeno od staročeského „skutiti“, udělat, spáchat, podobně jako odpovídající německé Wirklichkeit od wirken, působit, latinské actualitas od actus, čin, nebo řecké en-ergeia od ergon, čin.

V různých souvislostech můžeme za „skutečné“ pokládat:

Hmotné předměty, věci (odtud realita z lat. res, věc).
Všechno, co lze vnímat smysly, tedy také zvuky, události, děje.
Všechno, co lze poznávat, tedy také čísla nebo geometrické objekty.
Objektivní, vědecká skutečnost je to, co lze změřit nebo prokázat opakovatelným pokusem.

To, co klade odpor naší činnosti. Sigmund Freud postavil proti dětskému „principu slasti“ dospělý „princip reality“, který vzniká zkušeností různých omezení a hranic, na něž člověk při hledání slasti naráží.
To, co vyvolává dojem skutečnosti, například virtuální realita.


Doplňuji:
Filozofie

Pojem skutečnosti se ve filosofii zkoumá ve dvojím ohledu. Jednak jako ontologická otázka bytí a jsoucího, jednak – a zejména v novověku – jako otázka poznání čili epistemologická. V prvním případě se ptáme na povahu jsoucího, ve druhém na možnosti jeho poznávání.

Nejstarší řecká filosofie přemýšlela o „vpravdě jsoucím“ (ontos ón) a Parmenidés je určil jako to, co bylo, jest a bude, co nevzniká a nezaniká. Na základě přesvědčení, že skutečně jsoucí je jen to, co je věčné nebo stojí mimo čas, se za skutečné pokládaly často jen věci nehmotné a ideální. Smyslová skutečnost jsou pouhé stíny, jako v Platónově Jeskyni. Aristotelés naopak přemýšlel o tom, jak věci do skutečnosti přicházejí, jak vznikají a zanikají, a vytvořil protiklad možnosti (dynamis) a uskutečnění (energeia), který pak používali i scholastici.

V novověké filosofii se věci zkomplikovaly tím, že filosofové začali pochybovat o spolehlivosti smyslových dat. Tak zvané sekundární kvality (barva, chuť) nepatří pozorovanému předmětu a nejsou tedy „skutečné“, nýbrž vznikají až pozorováním. Co člověk vnímá, nejsou věci o sobě, nýbrž vždy a pouze jejich jevy, kdežto k věcem samým nemá žádný přístup (Immanuel Kant). Počínaje Hegelem vystupuje do popředí naopak změna, pohyb a vývoj, který je podle něho pro skutečnost charakteristický.

Pozitivismus a vědecké myšlení 19. století se snaží najít co nejspolehlivější skutečnost, takže ji rozbíjí na jednotlivá „fakta“ a často omezuje jen na skutečnosti hmotné a měřitelné. Jakousi reakcí na tento „naivní realismus“ čili přesvědčení, že poznáváme svět tak, jak skutečně je, je konstruktivismus – přesvědčení, že každé poznání si svůj předmět (aspoň zčásti) konstruuje. To je nepochybně pravda přinejmenším v tom smyslu, že poznávanou skutečnost musíme rozdělit na jednotlivé „předměty“, ty musíme seskupit je do nějakých kategorií (tříd) a dát jim název. Provokativní tvrzení francouzského sociologa vědy Bruno Latoura, že před Pasteurovým objevem žádné bakterie neexistovaly, není tak nesmyslné, jak by se na první pohled zdálo.


Avatar uživatele
Zlatý

Velmi těžká otázka. Možná je skutečný, možná neskutečný. My nemáme jinou zkušenost než zkušenost tohoto světa. Tento svět je jedinou skutečností, která je nám přístupná.


Avatar uživatele

Telem hmotnym vidime pouhou cast skutecneho sveta.Napriklad pomoci astralniho cestovani muzeme uzrot dalsi cast tohoto a dalsich svetu.Napriklad jiz mnou zminovane duchy prirody. Tento svet je pred nami necistymi skryt.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Kultura a společnost

Zlatý annas 3362
Zlatý Drap 1799
Zlatý led 1454
Zlatý hanulka11 1277
Zlatý quentos 1113
Zlatý marci1 1080
Zlatý vagra 799
Zlatý mosoj 798
Zlatý gecco 714
Zlatý iceT 653

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.