Jak to, že je virus neživý?

Proc by se potreboval pohybovat ?…Pohyb mu zaruci krevni obeh …on jen napadne bunku …
A nejsou nezive …maji DNA a RNA takze jsou …na pul mrtvi a napul zivi ..:D Proc by mel vyrabet energii ..P Predstav velice zjednodusene telo jako potok z rybama …kdyz do nej vylejes treba chlor ..ten taky neni zivy a nevyrabi zadnou pohybovou energii …ale ryby uhynou staci ze tam je zbytek zaridi voda a proud ..v lidskem tele Krev a krevni obeh …

Jako životaschopné organismy se berou ty jednobuněčné a mnohobuněčné. Problém je v tom, že vir nemá ani tu jednu buňku, tak proto ho nejde brát za úplně živý.
Na druhou stranu – cosi musí ovládat mechanismus předávání genetické informace viru. A to cosi by mohla být právě DNA/RNA, která svými chemickými reakcemi s okolím určuje, co se bude dít. No, nevím – možná jsem totálně mimo, ale takhle si myslím, že to je. :)

On není živý ?

Myslím, že Váš problém vychází z nedokonalosti lidského názvosloví a kategorií, na něž svět dělíme. Srovnáme-li souhrn chemických reakcí, jejichž důsledkem je, že zrezaví klandr u vás na dvorku, se souhrnem chemických reakcí, jejichž výsledkem je Ewa Farna, snadno se rozhodneme, který nazveme živým a který neživým. Viry jsou kdesi na pomezí obou kategorií. Vzhledem k tomu, že jejich struktura je zapsána v genetickém kódu a že jsou schopni se reprodukovat a mutovat, byť za pomoci hostitelské (napadené) buňky (jak co jak který vir – viry jsou různé), a dále že bývají označovány jako nebuněčné organismy, kloním se k názoru, že živí jsou – ovšem je to věcí názoru.

Doplňuji:
Obrázek vira jakožto „majáčku s pavoučíma nožičkama“ je pouze zjednodušením, abychom si ho vůbec nějak mohli představit. Ve skutečnosti se jedná o složité řetězce složitých molekul. Život je chemie. Tyto řetězce mohou při kontaktu s nějakou chemikálií reagovat a začít se přestavovat. Výsledkem může být ono „ohnutí nohy“. Chemikálií, která akci spustí pak může být povrch hostitelské buňky – i to jsou složité řetězce molekul – nebo chemikálie, které se v blízkosti hostitelské buňky vyskytují, například jako odpad jejího metabolismu, apod.
Energie se tedy v principu bere tam, kde se bere při výbuchu po smíchání chemických látek. Jen jde o složitější, sofistikovanější a přírodním výběrem ověřované reakce.

Upravil/a: MK44

Jen ještě doplním – energie se bere z ATP (adenositrifosfát), který produkují mitochondrie, důležité buněčné organely se svou vlastní DNA.