Jak se učíte?

Ted uz trosku jinak, ale budu psat, jak to bylo na gymplu: Pokud z ucebnice a je to ctive, text si ctu pro sebe potichu treba 3× za sebou. Pokud z ucebnice a neni to ctive, vypisuju si poznamky a tim si to zapamatuju.

V sesite se to podtrhavam akorat jednou barvou (cervenou) a ucim se to jak knizku – proste si to parkrat za sebou prectu.

Kdyz si myslim, ze to umim, reknu si to nahlas – tam zjistim nedostatky. Pokud to prerikam dobre a chapu souvislosti (napriklad v dejaku), muzu rict, ze to snad umim. A takove vysvetleni spoluzakovi (ktery to potrebuje, ne ze bych mu to vnucoval) cloveku taky dost pomuze, protoze tim vlastne prezentuje poprve pred nekym cizim, co se naucil.

ucim se od konce… to znamena, ze nalistuji o par stranek dal oproti ucivu, ktere se mam ucit, a v rychlosti proletim – muze se stat, ze o par kapitol napred najdu nejake pojmy, nebo vzorce, ktere se teprve mam (par stranek nazpet) ucit, ale zatim mi nic nerikaji…jenomze: v duchu si zkusim o tom vsem neco pomyslet, nejak to „nacnout“. pak se vratim zpet k tomu, co se mam opravdu ucit, a vetsinou se stava, ze mi to pujde lepe, protoze mozek si neustale bude rikat „tohle uz sem nekde videl, tohle mi neco pripomina“ …a s tim pocitem to uceni muze jit snadneji…alespon u mne to funguje