Avatar uživatele
MonkeyKing

Jak se počítají soli (oxidace)?

Př.: křemičitan vápenatý → odvodím si od křemičitanu kys. křemičitá → H2SiO3 a doplním k vápenatý = Ca(SiO3)

To byl jen ukázkový příklad, jenže já nevím, jak bych postupoval!

Mám několik otázek: U té kyseliny u jiných příkladu, mám něco jiného nahoře u toho prvku a něco jiného křížem dole – jak to? SLyšel jsem něco, že to má dávat opravdovou kyselinu – tak nevim!

Poté: Například u této soli – jakto, že je tam vápenatý a nepíše se křížem dolů 2 ?

Vůbec mi to nedává smysl, prosím o vysvtlení, popř. odkaz na jinou stránku!

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? RyuzakiKate, vicix před 4181 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
manon

Chce to učebnici do ruky a Periodickou tabulku prvků k ruce. Zkus se podívat na toto třeba: dum.rvp.cz/ma­terialy/stahnou­t.html?s=miua­ovvq
Doplňuji:
Ups, nějaké divné :) – ale na těch stránkách najdeš Chemické názvosloví anorganických sloučenin, tam jsou důležité věci shrnuté.

Upravil/a: manon

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
RyuzakiKate

Hlavní je doplnit si oxidační čísla, takže:
U tvého příkladu má vodík číslo I, kyslík -II a kyselina je křemIČITÁ, takže křemík má číslo IV. Sečteš ox. čísla u vodíku a křemíku – jde to dělit dvěma (ox. číslo kyslíku)? Nejde, takže za vodík napíšeš ještě dvojku, teď už to vydělit můžeš a vyjde ti, jak jsi již psal → H2SiO3
A vzorce solí sestavujeme jako u dvouprvkových sloučenin, tudíž celkový náboj kationtů se musí rovnat celkovému náboji aniontů.
Máš teda ten křemičitan vápenatý, u té kyseliny musíš odštěpit vodík, v tvém případě teda DVA, tudíž ti zbude samostatný křemičitan (SiO3)2– (2– je počet odštěpených vodíků; píše se do horního indexu).
A je vápeNATÝ, tudíž vápník má číslo +2. Nu a náboje se tady rovnají, tudíž se ti dvojky vykrátí a konečný vzorec je ten vytoužený Ca(SiO3).

Doufám, že je to už jasnější :)

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek