Jak se nosi zausnice?

Našla jsem informaci o záušnicích u nás – vykopávky okolo mikulčického chrámu.
Ve výbavě zemřelých žen se objevují jedny z nejpoužívanějších ozdob raného středověku, tak zvané esovité záušnice. Tento šperk ve formě závěsného kruhu s jedním roztepaným koncem svinutým do tvaru písmene S se nosil nejčastěji ve vlasech. Větší počet exemplářů byl zavěšován na stužky nebo tenké kožené řemínky, které pak sloužily jako čelenky. V propíchnutých ušních boltcích se nosily snad jen velmi drobné typy zhotovené z tenkých drátků.
Popsáno bylo několik druhů záušnic, které si odlišují svojí šířkou, celkovou velikostí, utvářením esovitého zakončení i materiálem určeným pro výrobu. Nepatří ještě mezi masivní tvary známé z řadových pohřebišť datovaných českými a uherskými denáry do jedenáctého století. V průběhu tohoto i následujících dvou století se postupně zvětšoval průměr záušnic dosahujících často více než pěti centimetrů, některé kusy měly povrch dokonce plátován tenkými stříbrnými plíšky. U nejmladších exemplářů byl druhý konec bez esovitého svinutí opatřen otvorem, který zřejmě sloužil k lepšímu upevnění v účesu.

Zdroj: http://hodonin­sky.denik.cz/se­rialy/zausnice-se-nosily-nejcasteji-ve-vlasech20110915­.html

Zaušnice se nosili již v pravěku. Jako klasická naušnice, ale závěs nebyl do dírky v uchu, ale dával se za ucho. Zaušnice vlastně visela na horní straně ušního boltce.

Za ušima. Viz též označení „má za ušima“ pro člověka bystrého, mazaného, vzdělaného a znalého, využivšího svých schopností ku svému prospěchu zvláště k nabytí hmotných statků. Takové záušnice nebyly jistě nic laciného a jejich vlastnictví a nošení bylo tedy výsadou majetných, mezi něž patřili zejména příslušníci vládnoucích kruhů.