Avatar uživatele
vitouch

Jak se domluvit s otcem, aby mi dovolil hrát PC hry.

Je mi 13 let a v 9 letech jsem dostal od svého otce počítač, znal jsem PC hry už od kamarádů a od svých Prarodičů a vzhledem k tomu, že jsem se naučil stahovat přes P2P sítě, tak jsem samozřejmě hrál na PC hry.
Asi rok a půl mě to otec toleroval a pak najednou prostě zkrat, má kamaráda, který byl závislý na PC hrách a má na to špatné vzpomínky a říká tátovi, že on by svým dětem hry hrát nedovolil. Řekl mi, že mám okamžitě odinstalovat všechny hry a konec. Žádný zákaz na týden, na měsíc prostě napořád, úplně najednou. Asi měsíc jsem to dodržoval a pak jsme si se starším bratrem řekli, že když tu táta není, že se to nedozví, a že už stejně na ten zákaz asi zapomněl. Mámu nemám, ta umřela, když mi bylo 7 let (schizofrenie), a tak mě do nedávna vychovával táta, který hodně pracuje, takže je málo doma. Asi do 11 let jsem hrál i s Bráchou hry (většinou strategie) a nikdo o tom nevěděl, ale pak si otec našel přítelkyni, se kterou má teď dítě, takže je pořád doma. Počítačové hry jsem nemohl hrát ve dne, takže jsem hrál v noci. Na to se ale samozřejmě přišlo, i když mě v tom táta nechával. Tak domluva číslo 2, hry hrát můžu, ale jenom nezávadný – žádný střílečky. V tuhle chvíli jsem přešel na gympl.
A jednou bráchu a mě táta nachytal jak hrajeme Call of Duty, vůbec by mi nevadilo kdybych dostal zákaz PC, na týden/měsíc a hru by otec smazal, ale… zase, absolutní zákaz. Tentokrát mě otec PC úplně sebral a řekl, že na něj vymyslí jiné místo. Vzhledem k tomu, že máme 3 pokojový byt, v jednom pokoji já a sestra, ve druhém bratr, ve třetím Táta, Tátova přítelkyně a jejich syn, tak jediné, co připadalo v úvahu byla kuchyně. Ale jak se PC dostalo do kuchyně, zase jsem hrál, když celá třída hrála Dotu a League of Legends, nemohl jsem být pozadu a hrál jsem s nimi. Samozřejmě se na to brzy přišlo, a tak jsem se s otcem zkusil domluvit na nějakém režimu nebo něčem podobném, on mě ale řekl, že mě to odtrhává od reality, a že on mě dovolí hrát jenom logické hry (ty mě nebaví). Má na mě docela vysoké nároky, studuju Tercii na prestižním gymnásiu v Brně a zatím samé vyznamenání, ale prostě ve volném čase můžu dělat jenom to, co chce on.
Myslím, že ve 13 bych aspoň mohl rozhodovat/spo­lurozhodovat o tom co budu dělat ve svém volném čase. Zkoušel jsem ho přesvědčit tím, že to hrajou všichni kamarádi, a že nechci být out a že mě ta hra baví, ale on mě řekl, že si mám najít jiný kamarády.
Mám pomalu pocit, že jsem radši, když není doma, než když je, protože když příjde domů, tak prostě řekne, že mám vypadnout od počítače jít si uklidit do pokoje a pak si číst nebo hrát na hudební nástroj (hoboj). Taky se mi zdá, že už se o mě vůbec nezajímá, jenom mě sekýruje a zajímá se jenom o svou přítelkyni a jejich dítě.
A sám furt jenom sedí u počítače a ne, že by tam jenom pracoval. Hry hraju dál, ale štve mě, že ho podvádím a že to musím skrývat. Už se to dostalo tak daleko, že když táta s jeho přítelkyní nejsou doma tak třeba propařím s kamarádem (v podobné situaci jak já) celou noc. Nebo že schválně vstanu na půl pátou a pak hraju do rána.
Chtěl bych se s ním domluvit, ale bojím se ho zeptat, protože si myslím, že by to mohlo být ještě horší.
Prostě nevím co mám dělat, hraju na nástroj, co chce on a chodím do sportu, co chce on. Snad je to můj život a ne jeho, aby mi diktoval, co mám dělat. On mě ale vždycky řekne, že dokud mi není osmnáct, tak že ho musím na slovo poslouchat, a že pokud budu hrát hry ve škole(jak dělám) nebo chodit do kaváren (jak dělám) tak mě pošle do internátu. Mám pocit, že k němu strácím jakýkoliv kladný vztah. Přemýšlím co mám dělat. Poraďte prosím.

Doplňuji:
Mě se zdá, že závislý na PC se stanu snadněji když budu hrát v noci, než když se s tátou domluvím na něčem rozumném

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? iceT, chudst, barnajka, anonym, fablen před 4717 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
chudst

S tatama byva tezky porizeni. Kdyz si neco usmysli, tezko je pak presvedcovat. Ten muj taky nikdy na zadnou domluvu se mnou nepristoupil. Obcas jsem mu nejaky argument vzal, ale kdyz nahodou proste argumentoval blbostma a ja mu je logicky vyvratil, rekl mi, ze nemam byt drzy a dokud ziju pod jeho strechou, bude to presne tak, jak chce on. (Pote, co mi bylo 18 se trosku zklidnil.) Nastesti mezi tatou a mnou byla bariera – mamka. Ta vetsinou primela opatrnym pomalym presvedcovanim tatu primet k rozumu, takze jsem se s nim nakonec na nejakem kompromisu dohodl. Nemas nekoho takoveho, kdo by tatu k rozumu primel? (Dedu, jeho pritelkyni, apod.?)

Kdo to nezazil, nepochopi. Na tohle se radi hrozne tezko. Ale nebojuj proti tomu, tata vyhraje vzdy, dokud u nej bydlis. Radeji vymysli nejaky plan, jak ho presvedcit. Myslis, ze by s tebou tata treba zasel k psychologovi? (Aby on byl pritomen, kdyz si s tebou bude psycholog povidat – a aby slysel verdikt od nekoho jineho. Ze hrat strilecky v rozumne mire je ‚normalni‘ a nevyroste z tebe psychopat. Ja sam ciste strilecky treba nemusim, ale takove GTAcko si zahraju vzdycky rad.) Pokud nereaguje na domluvu s tebou, snad na psychologa zareaguje a treba ti na vikend (apod.) hrani dovoli.
Doplňuji:
hanulka11: vy jste to poradne necetla, vidte. Ve skole ma vynikajici prospech, v noci je hral pouze proto, ze je mel zakazane, tak aby si vubec zahral. Neni zavisly na pocitaci, jen si chce obcas zahrat. Kdyzby to podal on tak, jak rikate vy, tak bych s vasim resenim castecne souhlasil – ale on to podal jinak. Zkuste si to znovu precist – poradne. Ja si rikal nejdriv totez, ze je to 13lety pubertak. To ale neznamena, ze by se automaticky mel clovek zatvrdit a jit proti nemu.

Upravil/a: chudst

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
barnajka

Když ty píšeš román, tak já taky :))

Víš, co zkus?! Dej tátovi přečíst tuto tvou zpověď – když uvidí, jak moc tě to trápí, jak zodpovědně a rozumně se přitom k celé věci stavíš a jakou máš tady u lidí podporu, snad by to s ním mohlo hnout. Tátové bývají tvrdí, ten můj taky, nemysli si… Vždycky muselo být po jeho a kolikrát ho neobměkčily ani naše slzičky. Nejvíc ho vždycky vytočilo, když jsme mu tu jeho „pravdu“ vyvraceli a nebo když jsme si dovolili zpochybňovat správnost jeho rozhodnutí a příkazů. Hádat se nemělo smysl, bylo to jen přilívání oleje do ohně. Když jsme za ním ale přišli a chtěli o problému diskutovat v klidu, většinou to svoje ovoce přineslo. Většinou ne hned, ale tak chápeš – kdyby nám taťka ustoupil hned, podrýval by svou vlastní autoritu :)) Ještě pár dní zarytě trval na svým – ale pak začal pomaličku dělat kompromisy a ústupky.

Podle toho, co píšeš, ses o diskuzi pokoušel už Xkrát – a bez výsledku. Je táta tak přísný jen na tebe nebo i na sourozence? Jsi nejstarší? Víš, na prvorozených (a synech obzvlášť) si tátové dost často vybíjí svoje vlastní nenaplněný sny a ambice a skrytě je sekýrují za svoje vlastní chyby, co v životě dělali. NEŘÍKÁM, že to tak opravdu bylo…ale třeba měl sám tvůj táta jako mladý kluk problémy s nějakou závislostí. A protože ví, co to s člověk dovede udělat, bojí se, abys nedopadl stejně. Navenek se ošívá kamarádem, co PC hrám propadl…ale třeba z něj mluví nějaká vlastní zkušenost. Asi bych ti tohle neměla radit, je to svým způsobem rána pod pás – ale kdybys přišel na nějakou tátovu 13. komoru, mohl bys ji použít jako argument. „Jak mi můžeš vyčítat to a to a zakazovat to a to, když sám jsi dělal to a to…“ Tohle je ale fakt podpásovka, co by tátu mohla bolet. Pokud máte jinak hezký vztah, kvůli nějakým „blbým“ PC hrám bych neriskovala, že se mezi vámi vytvoří zeď, kterou už se vám třeba nepodaří nikdy zbourat. Chápu, že těch křivd vůči tobě už je asi hodně a zákaz hraní her tě štve, ale věř tomu, že bejt kamarád s tátou je mnohem cennější. Z her možná jednou vyrosteš a přestanou tě bavit, ale tátu máš jenom jednoho a jak ho ztratíš, druhýho tátu si nikde v obchodě nekoupíš. Mě ten můj umřel, když mi bylo 16 a i když život s ním vždycky nebyl úplně procházka růžovou zahradou (byl hodně vztekloun), dala bych všechny svoje cennosti, jenom aby byl zpátky. Vím, že rád nás měl – i když to asi neuměl moc dát najevo.

Poradím ti jedno: zkus si s tátou ještě jednou promluvit. Pokud jsou sourozenci na tvé straně, vezmi si je jako posilu a hlavně používej rozumný argumenty a předkládej důkazy. Dokaž, že hraní dovedeš mít pod kontrolou, že hraní z tebe nedělá závisláka ani násilníka, že hraní nemá negativní vliv na tvoje studijní výsledky atd.
Třeba bys mu mohl navrhnout, ať si zkusí zahrát kousek nějaké té střílečky s tebou! Málokterý chlap se nezajímá o 2. sv válku – tak vyber nějakou válečnou strategii, kde budete moct hrát společně jako jeden tým a nebo proti sobě – a možná, že se táta chytí :))
Každopádně držím moc palce a když se ledy pohnou, klidně se sem přijď pochlubit :))

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Toruk

Páni, to je epos 🙂 Takový striktní zákaz nevidím jako rozumný a před závislostí nechrání. Tátovi naznač, že jsou i horší závislosti (alkohol, drogy), řekni mu, že závislý nejsi a že občas si zahrát je lepší, než ty tvrdé závislosti.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Fun1k

Tak to máš těžký hochu… Tvůj otec je asi dosti přísný. Ty činnosti, ten sport, hraní na hoboj atd., opravdu tě to baví, nebo tě jen do toho otec nutí? Pokus tě do toho jen nutí, zkus být trochu vzdorovitý a třeba mu říct, že už na něco z toho chodit nechceš. Řekni mu, že když máš dobré známky, dobře se učíš, děláš co chce, tak že si taky můžeš dopřát nějakou zábavu. Zkus mu takhle mazat med kolem huby. Nebo prostě řekni ne. Když si neuvědomuje, že už nejsi úplně malé dítě, tak mu to prostě připomeň. Také můžeš vyzkoušet českou specialitu, totiž chodit hrát ke kamarádovi. Jinak ti už asi nic moc neporadím. Držím ti palce.

Hanulka11:
Tak to je opravdu hloupé tvrzení, že je to jako brát drogy.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
slad08

Takovouhle „esej“ se mi číst nechce.
Asi ti to zakázal , protože viděl, že na PC strávíš hodně času a nechce abys byl závislý. Zeptej se ho jestli hry nemůžeš hrát třeba jen o víkendech a prázdninách.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
fablen

oceňuji obsáhlý příspěvek, myslím že lépe by se radilo Tvému tatínkovi kdyby pokládal dotaz zde on (že jeho syn hraje hry a on má obavy, že na nich bude závislý). Tady bude každá rada obtížná a obávám se, že pokud je situace tak jak píšeš, budeš muset hrát dál tajně, příp. třeba někde doma u nějaké tety nebo babičky pokud nebydlí daleko – tam by to nešlo? Měli by možná větší pochopení pro Tvou zábavu. Rozhodně nemyslím, že je rozumné kvůli hraní vstávat v 4.30 h. Přeji ať se situace doma vyřeší nebo alespoň zlepší.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
hanulka11

Jo je vidět, že s tebou cloumá puberta chodit ve 13 letech do kavárny a dělat si co chceš … to mi promiň ,ale na to máš opravdu dost času . A věř, že otec ví co dělá a chce pro tebe jen a jen to nejlepší i když se ti to zrovna teď nezdá.
Protože kdo tomu propadne je s ním konec a nyní bys měl v první řadě myslet na školu a hry jen tak chvíli a ne abys u nich trávil noci . To by tedy věř mi ten počítač asi letěl , kdybys byl můj.
Být závislý na PC a /hrách/ je jako brát drogy na to bacha.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Banshee

To by chtělo nějaký kompromis ale podle toho co píšeš je to asi těžký. Já tě chápu ale na druhou stranu chápu i tvýho taťku. Co si třeba najít nějaký jiný koníček a když táta uvidí, že máš i jiný zájmy, třeba ti po čase dovolí i hry, když je budeš hrát jen ,,s mírou". Přeju hodně štěstí ;)

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
jandmil

Zajímalo by mě, jestli na tom PC umíš taky jiné věci, jak například dobře rychle psát na klávesnici, alespoň základní úlohy v excelu atp. Pokud ano, pak občasné odbočení do zábavného oboru není na škodu. Nikdo ale není uchráněn od toho, že na tom začne být závislý. Takových vzorňáků, co najednou z ničeho nic nečekaně ulítli je nepočítaně.
Podle toho, jak to popisuješ, mi připadá, že už do závislosti nemáš daleko.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek
Zajímavé otázky v kategorii Volný čas a hobby