Avatar uživatele
Registrovaný

Jak se choval Sovětský svaz po válce k sovětských zajatcům, kteří se ze zajetí vrátili?

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Odpoveď byla označena jako užitečná
Avatar uživatele

Směrnice pro zacházení s válečnými zajatci v SSSR
Sovětský svaz odmítl v roce 1929 ratifikovat třetí Ženevskou konvenci. Stalin nechtěl akceptovat podmínky pro zacházení s válečnými zajatci které mu byly „nadiktovány“ Mezinárodní komisí Červeného kříže.
Zacházení s válečnými zajatci v SSSR bylo definováno směrnicemi SNK SSSR Č.1798-800s. z 19. března 1931. Tyto směrnice platily až do 1.července 1941 kdy byly upraveny.
Rozdíly mezi starými a novými směrnicemi nebyly nikterak zásadní.
V některých bodech však došlo ke zpřísnění podmínek. Například zmizel článek, který ve vyhlášce z roku 1931 ustanovoval, že stravování válečných zajatců a týlových vojsk musí být shodné. Dále článek o tom, že srážky z výplaty válečného zajatce za stravování, ošacením atd.nesmí přesahovat 50% výplaty. Byly rovněž zjednodušeny procedůry pro výkon trestu smrti u válečných zajatců odsouzených vojenským soudem.
Moskva 1.červnce 1941
Rada národních komisařů SSSR dává na vědomí
1. Potvrzení platnosti nového znění vyhlášky o válečných zajatcích
2.Potvrzení o zrušení současné vyhlášky o válečných zajatcích, navržené CIK a Sovnarkomem SSSR z 19.března 1931 Č.46
Předseda výboru národních komisařů SSSR
I. Stalin
Vedoucí zaležitostí rady národních komisařů SSSR
Ja. Čadajev
Situace zajatců
I. Obecné práva
1.těmto směrnicím podléhají tyto kategorie:
a)vojáci ozbrojených sil států jsoucí ve válečném stavu se SSSR, zajatí při vojenských operacích a také příslušníci těchto sátu, kteří jsou internováni na území SSSR
b) příslušníci ozbrojených oddílů, které nejsou částí ozbrojených sil protivníka, pokud otevřeně nosí zbraň.
c) občané, kteří doprovází armádu nebo loďstvo nepřítele, jako korespondenti, zásobovači a další lidé zajatí při vojenských opercích.
2. Zakazuje se:
a)urážet válečné zajatce a chovat se knim krutě
b) Ponižovat a vyhrožovat válečným zajatcům za účelem vymáhání informací vojenského i politického charakteru.
c) Odebírat válečným zajatcům jejich oblečení, prádlo, obuv a další osobní věci, jako dokumenty a hodnostní znaky. Cené věci a peníze mohou být zajatci odebrány pouze do úschovy a vždy musí být vystavena stvrzenka o úschově a to pouze osobami k tomu pověřenými.
3. Instrukce a pravidla vydané NKVD SSSR
Tuto vyhlášku vyvěsit na místech kde může být pročtena všemi válečnými zajatci. Tyto instrukce budou napsány v ruském a dále zajatcům známém jazyce.
II.Evakuace válečných zajatců
4.váleční zajatci musí být ihned po zajetí dopraveni do zajateckého tábora
5.při zajetí se na rozkaz velitelství jednotky provádí registrace zajatců. Při registraci je každý zajatec povinen říci své příjmení, jméno, věk, místo původu a matriční číslo
Informace se poté předávají současně s válečnými zajatci do dalších táborů kam byli předáni
6. Ranění nebo nemocní zajatci, kteří potřebují zdravotnickou pomoc nebo umístění v nemocnici, musí být okamžitě odesláni veliteli jednotek do nejbližší nemocnice
Zajatci jsou po uzdravení předáni správou nemocnice do zajateckého tábora
7. držení válečných zajatců (strava, sanitární podmínky, zdravotní a další) se provádí
a) od předání zajatců do přijímacích bodů, skrze fontové jednotky
b) dále pak pod velením orgánů NKVD SSSR
III Podmínky držení válečných zajatců a jejich práva.
8. Zajatecké přijímací body jsou umístěny v armádním týlu dle potřeb velení armády
9. Válečným zajatcům je skrze NKVD zajištěno ubytování, prádlo, oblečení, obuv, strava a další nezbytné předměty. Zajatcům je vyplácena peněžní částka stanovená hlavním velitelstvím pro válečné zajatce a internované NKVD SSSR.
Seznam předmětů a potravin určených pro válečné zajatce s uvedenými normami je nutno vyvěsit na viditelné místo v zajateckých ubikacích, nemocnicích a jiných místech kde jsou ubytováni váleční zajatci.
Pokud zajatec dostane potravinovou nebo jinou pomoc, nesmi to mít za následek snížení starvovacích dávek obstarávaných na účet státu.
10. zajatí důstojníci a jiné osoby zastávající funkci shodnou s touto hodností, musí být umístěni odděleně od ostatních válečných zajatců a musí být zabezpečeno stravování, ošacení i obutí.
11. zajatcům je dovoleno nosit své vojenské uniformy, hodnosti i distinkce. Přechovávání zbraně je zajatcům zakázáno.
12. válečným zajatcům jsou poskytnuty stejné lékařsko-sanitární možnosti jako příslušníkům Rudé armády
ošetřování válečných zajatců zajišťuje personál ošetřovny, nemocnice. Jako pomocný personál je možno využít zdravotnické pracovníky z řad válečných zajatců.
13. Válečný zajatci mají právo na:
a) při první možnosti poslat do své mateřské země správu o svém zajetí, na svůj účet nakupovat potraviny, prádlo, oblečení obuv a jiné předměty každodenní potřeby,
b) bez cla, bezplatně a bez daní dostávat z domova a z neutrálních zemí zásilky s potravinami, oblečením a podobnými předměty každodenní potřeby.
c) dostávat z domova a neutrálních zemí peněžní zásilky
14. pro udržení vnitřního pořádku a držení stálého kontaktu s válečnými zajatci, administrativa volí z válečných zajatců představitele tábora nebo skupiny baráku, skrze které jsou váleční zajatci ve stálém spojení s velitelstvím tábora.
15. poštovní korespondence (korespondenční lístky, dopisy, peněžní zásilky nebo cenné dopisy), odeslané i příjmuté válečnými zajatci, jsou odeslány bezplatně za podmínek stanovených hlavním velitelstvím pro válečné zajatce a internované NKVD SSSR
16. Peníze v zahraniční měně, zaslané válečným zajatcům, jsou vyměněny na sovětskou měnu na základě aktuálního kurzu. Válečným zajatcům je povoleno mít při sobě obnos odpovídající normám stanveným skrze NKVD SSSR hlavním velitelstvím pro válečné zajatce a internované.
Přebytek peněz, přesahující normu je uložen administrativou tábora ve státní spořitelně. Vydání peněz přesahující danou normu je možno pouze s povolením administrativy tábora.
17. váleční zajatci mohou vykonávat závěti. Příčina úmrtí společně s místem pochování musí být řádně zaznamenána.
18.Peníze a dokumenty mrtvých válečných zajatců, určené k odeslání pozůstalým, jsou předány centrální informační kanceláři při výkonném výboru svazu Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
Potravinové balíčky příchozí na jména mrtvých válečných zajatců, jsou rozdány skrze zplnomocněné pracovníky mezi ostatní válečné zajatce.
19. Váleční zajatci jsou povinní se podřídit administrativě a plnit všechna pravidla i příkazy hlavního velitelství pro válečné zajatce a internované NKVD
IV)Pracovní nasazení válečných zajatců
20) válečný zajatci, řadoví vojáci a poddůstojníci, mohou být pracovně nasazeni nejen v táborech, ale také mimo tábor v průmyslu a zemědělstí SSSR na základě všeobecných pravidel, vypracovaných hlavním velitelstvím pro válečné zajatce a internované NKVD SSSR.
Důstojníci a jim podobní válečný zajatci mohou být pracovně nasazení pouze na základě jejich souhlasu.
21.Na pracovně nasazené válečné zajatce se vztahují směrnice o pracovních podmínkách a délce pracovního času jako pro civilní obyvatele SSSR v dané oblasti, kteří pracují ve stejném oboru.
22. váleční zajatci, pracující v různých oblastech národního hospodářství, dostávají výplatu, v rozměru stanoveném hlavním velitelstvím pro válečné zajatce a internované NKVD SSSR. Z výplaty válečných zajatců jsou hrazeny náklady spojené s ubytovánm, komunálními službami a stravou.
23.Zajištění ubytování a komunálních služeb válečných zajatců má na starosti zaměstnavatel.
24. Válečným zajatcům pracovně nasazeným mimo tábor není nadále jídlo již zajišťováno na účet státu.
25. je zakázáno pracovně nasazovat válečné zajatce :
a) na práci v bojových oblastech
b) pro uspokojení osobních potřeb administrativy, a také pro uspokojení osobních potřeb jiných válečných zajatců.
V) trestní i disciplinární odpovědnost válečných zajatců
26. Přestupky a trestné činy spáchané válečnými zajatci, spadají do kompetence vojenského soudu dle zákonů SSSR a svazových republik.
Nesplnění příkazu daného nadřízeným válečnému zajatci, odpor nadřízeným jejich urážení při výkonu služby je považováno za trestný čin.
27. Za přestupky nemající trestný podtext jsou váleční zajatci trestáni disciplinárně.
Druhy disciplinárních trestů a jejich průběh je určen pravidly vydanými hlavním velitelstvím pro válečné zajatce a internované NKVD SSSR na základě disciplinární ústavy Rudé armády.
29. o každém vyneseném rozsudku příslušný soud musí informovat výkonný výbor svazu Červeného kříže a Červeného půlměsíce, nejpozději do dvaceti dnů po vynesení rozsudku. V hlášení musí byt přiložena i kopie rozsudku.
Rozsudek, odsuzující válečného zajatce k trestu smrti je hlášen ihned výkonnému výboru svazu Červeného kříže a Červeného půlměsíce a může být vykonán nejdřívě jeden měsíc po odeslání hlášení na výkonný výbor.
VI) O organizaci informací a pomoci válečným zajatcům
30. Výměna seznamů válečných zajaců a správ týkajících se válečných zajatců, se zahraničními Červenými kříži nebo informačními kancelářemi je uskutečněna skrze výkonný výbor svazu Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Proto je při výkonném výborz svazu Červeného kříže a Červeného půlměsíce zřízena centrální zajatecká informační kancelář.
31.Představitelé zahraničních i mezinárodních organizací Červeného kříže i jiných organizací, jsou vpuštěni do SSSR za účelem pomoci válečným zajatcům pouze na zvláštní souhlas národního komisariátu zahraničí.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele

Matka je Volyňská Češka. Z babiččina vyprávění vím, že po válce se po Ukrajině potulovali němečtí váleční zajatci. V táborech jich bylo minimum, protože sovětská vláda je odmítala živit. Toulali se, hledali nějakou práci, aby si vydělali nebo vyžebrali alespoň trochu jídla.
Mluvit se o tom moc nesmělo, ale šuškalo se, že sovětští zajatci, kteří se za války dostali do zajetí, to měli po návratu do vlasti poměrně jednoduché. Většinou to bylo o Sibiři nebo jiných "lágrech". S lidmi, kteří se "nechali zajmout" hrdá vláda sovětů prostě nepočítala.
Nejčastěji babička takové povídání uzavírala slovy, že je to příliš těžké, když sovětská propaganda si neváží lidského života a při většině svých operací uplatňuje své snahy a požadavky podle hesla: nas mnogo!


Avatar uživatele
Zlatý

Jak je napsáno - většina byla odvezena do pracovních táborů a nebo vystěhována mimo svůj domov - třeba do střední Asie.
Nicméěn, ono v poměru kolik bylo zajato vojáků se domů zas tak nevrátilo. Němcům se povedlo zajmout několik miliónů zajatců. Například okolo Kyjeva okolo půl miliónů zajatců, před Moskvou asi 300 tisíc atd. Většinou to byli zajatci, protože Stalin nepovolil včas ustoupit (později to bylo zas na straně druhé - Hitler také nedovoli). Němci nebyli na takové počty připraveny, takže zajatci to zpravidla měli spočtené. tři měsíce o řepové polévce a kousku chleba + tvrdá práce = odchod z pozemského světa.
Zastřelit zajatce - to byl pokyn i při vylodění do Normandie pro Spojence. Tedy v prvních dnech invaze - nebyly síly na hlídání zajatců.


Avatar uživatele
Zlatý

Klasický vojnový a povojnový problém
- porazený nepriateľ už nie je nepriateľ, výnimku tvoria vojnoví zločinci (tí naďaôej sú braní ako nepriateľ.
- vlastný vojak, ktorý sa dostane do zajatia, je zradca (nebojoval do posledného dychu, nesplnil rozkaz), treba ho najprv preveriť a prípadne potrestať.
Platí to všeobecne po každej ozbrojenej akcii. Vo vojnovom stave zvlášť.

Pri tak veľkom množstve sovietskych vojenských navrátilcov, vo vtedajšom Sovietskom zväze silná paranoja z prieniku nepriateľských agentov, či záškodníkov (nielen nemeckých, ale i spojeneckých), vyšetrovacie orgány nestíhali preverovať, preto ich umiestňovali do trestných táborov po dobu vyšetrovania.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Kultura a společnost

Zlatý annas 3363
Zlatý Drap 1797
Zlatý led 1452
Zlatý hanulka11 1277
Zlatý quentos 1113
Zlatý marci1 1080
Zlatý vagra 799
Zlatý mosoj 798
Zlatý gecco 714
Zlatý iceT 653

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.